Lex atentát na Slovensku, dobrá finanční gramotnost českého žactva a výzva k budování obranné linie u Ruska a Běloruska. To jsou nejdůležitější zprávy dne.
Slovenský parlament hlasy vládních poslanců schválil zákon, kterým země omezí shromažďovací právo, rozšíří státní ochranku na větší počet politiků včetně šéfů opozičních stran a zavede vyplácení doživotního platu také některým dalším bývalým vrcholným politikům. Opatření navrhla vláda v reakci na květnový atentát na premiéra Roberta Fica. Opozice i nevládní organizace Amnesty International Slovensko změny kritizovaly, byť vládní koalice od několika původně navrhovaných opatření ustoupila.
Nově budou shromáždění zakázaná nejen například u sídla parlamentu, ale také blízko budov, kde sídlí nebo pracuje hlava státu, vláda či u bydlišť nejvyšších politiků nebo jiných osob, kvůli jejichž práci byla demonstrace svolána. Zákaz demonstrací v rezidenčních zónách se ale nebude vztahovat na náměstí či parky, jak původně vláda navrhovala. Nově by měla samospráva zakázat také shromáždění, pokud vznikne obava ze střetu jeho účastníků s účastníky jiné dříve ohlášené demonstrace.
Studenti ve Vlámsku, Dánsku, Kanadě, Nizozemsku a Česku patří k nejlepším, pokud jde o finanční gramotnost. Vyplývá to ze zveřejněných srovnávacích testů PISA, které ve dvaceti zemích a regionech provedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Nad průměr států OECD se dostaly ještě Rakousko, Polsko a Spojené státy. Nejhůře si vedli žáci a žačky v Brazílii, Saúdské Arábii a Malajsii.
Na udělení státního vyznamenání Sněmovna prezidentu Petru Pavlovi navrhla mimo jiné spisovatele Milana Kunderu, herečku a někdejší první dámu Dagmar Havlovou Veškrnovou, bývalou českou velvyslankyni v Sýrii Evu Filipi, pražského arcibiskupa Jana Graubnera a písničkáře Karla Kryla. Někteří možní adepti při hlasování poslanců neuspěli. Patřili k nim protikomunističtí odbojáři Josef a Ctirad Mašín, youtuber Karel Kovář známý pod pseudonymem Kovy a někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.
Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko vyzvaly Evropskou unii k vybudování obranné linie podél hranic bloku s Ruskem a Běloruskem, která by chránila EU před vojenskými hrozbami a dalšími škodlivými aktivitami Moskvy. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dopis představitelů čtveřice zemí před summitem EU v Bruselu. Hranice s Ruskem nebo Běloruskem ze sedmadvaceti zemí Evropské unie sdílí právě tato čtveřice států.
Zdroj: ČTK