Smír Slovenska s Babišem jakožto agentem StB, růst platů zákonodárců a zákonodárkyň a proevropské referendum v Moldavsku. To jsou nejdůležitější zprávy dne.
Slovenské ministerstvo vnitra uznalo, že český expremiér Andrej Babiš byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil. Uzavření smíru ministerstvo zdůvodnilo dvěma právními analýzami a také tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu.
Ministerstvo vnitra podotklo, že v takovém případě by Babiš mohl dodatečně uplatňovat vysoké finanční nároky na náhradu škody. „Toto riziko bylo v kontextu efektivního hospodaření s veřejnými financemi neakceptovatelné,“ napsal úřad. Smír uzavřený na základě dvojice právních analýz tak podle ministerstva předchází možným finančním ztrátám státu. „Postup je plně v souladu s naší snahou chránit finanční zájmy Slovenska a zabránit zbytečnému plýtvání veřejnými financemi,“ napsalo ministerstvo vnitra.
Archivní dokumenty uvádějí, že se Babiš v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho podle nich ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale při projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.
Plat řadového poslance, poslankyně, senátorky nebo senátora by mohl příští rok vzrůst o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně. Vyplývá to z výpočtu ČTK z vládní novely, kterou obdržela Sněmovna. Plat prezidenta by příští rok mohl činit 365 tisíc korun, o 23 800 korun víc než teď. Platy vrcholných politiků se mají meziročně zvýšit podle funkce mezi zhruba 6,9 a 6,98 procenta. Podle původního návrhu ministerstva práce a sociálních věcí by růst představoval přibližně 13,7 procenta.
Nasazení severokorejských vojáků po boku ruské armády na Ukrajině by bylo zásadní eskalací konfliktu vyvolaného ruskou agresí. Uvedl to generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte, který o věci hovořil s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem. Soul si v pondělí předvolal ruského velvyslance v zemi a Moskva uvedla, že její spolupráce s KLDR není proti zájmům Jižní Koreje. Čína vyzvala ke snížení napětí, informuje agentura Reuters.
Těsná většina voličstva v Moldavsku v referendu podpořila orientaci země na EU. Vyslovilo se pro to 50,39 procenta volících lidí, ukazují výsledky po sečtení 99,41 procenta hlasů. Podle agentury AP o tom informovala moldavská ústřední volební komise. Referendum se konalo zároveň s prvním kolem prezidentských voleb, které vyhrála současná prezidentka Maia Sandu. Nezískala ale nadpoloviční většinu hlasů, a tak zemi čeká druhé kolo hlasování. Tato proevropská politička zároveň obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda a kupování hlasů.
Text: ČTK