Podpora Ukrajiny ze strany Kamaly Harris, nárůst respiračních onemocnění a udělení Nobelovy ceny za fyziku. To jsou nejdůležitější zprávy dne.
Americká viceprezidentka Kamala Harris se v případě svého zvolení prezidentkou nesejde s ruským vůdcem Vladimirem Putinem bez účasti zástupce Ukrajiny. Demokratická prezidentská kandidátka to řekla v pondělním rozhovoru s televizí CBS. Odpovídala v něm také na otázky k dalším tématům listopadových voleb, zejména k ekonomice či migraci.
„Ukrajina musí mít slovo, pokud jde o budoucnost Ukrajiny," odpověděla Harrisová na dotaz, zda by se sešla s Putinem v zájmu ukončení války rozpoutané před více než dvěma a půl lety ruskou invazí do sousední země.
Případů covidu-19 evidují lékaři v současné době nejvíc od začátku letošního roku. V prvních říjnových dnech jde v průměru o více než 1300 pozitivních testů denně, například v pondělí 7. října to bylo dokonce 2134 pozitivních testů. Některou z infekcí dýchacích cest, mezi které patří i covid a chřipka, minulý týden onemocnělo 1218 ze 100 tisíc osob. Vyplývá to z údajů publikovaných Státním zdravotním ústavem (SZÚ) a ministerstvem zdravotnictví (MZd).
Český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v úterý na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku přivítal, že česká vláda před týdnem zablokovala návrh společného prohlášení EU vyzývající k příměří mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh. Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) naopak uvedla, že prohlášení bylo „vetováno amorálními jedinci z české vlády“, kteří dělají své zemi „nehoráznou ostudu“.
Nobelovu cenu za fyziku letos získali Američan John Hopfield a britsko-kanadský vědec Geoffrey Hinton za objevy a vynálezy, které přispěly k rozvoji umělé inteligence (AI), konkrétně strojového učení s využitím umělé neuronové sítě. Ve Stockholmu to oznámila švédská Královská akademie věd.
Text: ČTK