Směs zoufalství a ekonomické nutnosti, ale i ideologické přesvědčení. Po boku Ruska válčí na Ukrajině Kubánci a Češi, každý však z jiných důvodů

Ruská válka na Ukrajině je komplexním konfliktem, který se sice odehrává na půdě jedné z evropských zemí, svým přesahem je ale světový. A projevuje se to také na jeho aktérech, regionálních i mezinárodních, kteří se do války zapojují – ať už diplomaticky, nebo přímo fyzicky.

Jedním z takových aktérů jsou Kubánci, občané země, která byla za studené války Sovětskému svazu spojencem. Havana je sice dnes v otázce Ukrajiny formálně neutrální, postavila se ale ve skutečnosti na stranu Moskvy, protože je na ní závislá, pokud jde například o levné pohonné hmoty.

Politologové i proto varovali před možností, že Kuba vyšle své vojáky na pomoc Moskvě, a podkládali svá tvrzení návštěvami mezi nejvyššími představiteli obou zemí. K takto oficiálnímu provedení zatím nedošlo, Kubánci ale přesto od konce loňského roku na Ukrajině po boku ruských vojáků bojují.

Podle všeho začalo zapojení Kubánců asi rok zpátky, když žena jménem Jelena Šuvalová zamířila na sociálních sítích své příspěvky na Kubánce, kteří chtějí odejít do zahraničí nebo kteří už přímo v Rusku jsou. Skrze posty nabízela roční smlouvu v ruské armádě, pomoc s jazykovými zkouškami a lékařskými testy a expresní legalizaci, přičemž rekruty lákala příslibem lepší ekonomické situace než na Kubě. Jen pro představu – Jelena Kubáncům slíbila měsíční plat 204 000 rublů, což je asi 2 100 dolarů. Průměrný roční plat na obyvatele Kuby činil v roce 2020 asi 9 500 dolarů.

Zoufalí mladí Kubánci tak považují cestu do Moskvy a vstup do ruské armády za příležitost k lepšímu životu. Jeden z rekrutů, uváděný v rozhovoru od webu Politico jako Pedro, tvrdil, že mu byla slíbena práce řidiče, ale po příjezdu do Ruska byl připravován na boj. Jiní se vstupem do armády počítají a krok považují za oběť, kterou jsou vzhledem ke špatné ekonomické situaci na Kubě ochotni podstoupit pro lepší životy svých rodin.

Cesty Kubánců do Moskvy v sobě tak mísí zoufalství, ekonomickou nutnost i okolnosti geopolitických aliancí, ve kterých se občané karibské země nacházejí. Jejich zapojení do bojů na Ukrajině po boku Ruska navíc značí změnu podoby válčení v moderních dobách, kdy jsou stírány etablované ideologické i politické hranice.

Případ Kubánců je nicméně jen jednou stranou mince - vedle těch, kteří se do bojů zapojují z ekonomické nutnosti, se na Ukrajině nachází i zahraniční vojáci, kteří za jednu či druhou stranu bojují čistě z ideologického přesvědčení. Mezi těmi bojujícími po boku ruských jednotek se pak najde i pár Čechů, z nichž mnozí přišli na Donbas už v roce 2014, kdy válka na Ukrajině začala.

Ač někteří z nich neměli sami s válčením zkušenosti, válka pro ně představovala jakési dveře do pro ně jinak nepřístupného světa a díky ní se mohli ponořit do vlastního hrdinství a vlastenectví. Ti, kteří bojují po boku Ruska, totiž věří, že přispívají k obraně vlasteneckých ideálů před hrozbou, která přichází ze Západu, a že díky nim nesklouzne region pod evropský diktát.

Kromě českých vojáků, kteří se do bojů zapojili už po roce 2014, se ale někteří snažili na Donbas dostat i po začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022. Česká národní jednotka pro boj s organizovaným zločinem zadržela loni na jaře nejméně pět osob podezřelých z plánování připojení se k Ruskem podporovaným separatistům na východě Ukrajiny. Podezřelí se údajně chystali připojit právě k Doněcké lidové republice, militantní skupině, která se staví proti Kyjevu.

Na Ukrajině se tak bojů po boku ruské strany účastní Kubánci i Češi, obě národnosti však z jiných důvodů. Vedle našich spoluobčanů, kteří se do války zapojili z tradičního ideologického přesvědčení, přicházejí do Moskvy Kubánci ze zcela jiných (a pro moderní válčení nových) důvodů. Válka je pro ně nadějí na lepší život a riziko smrti nutnou obětí.