Slay, serve nebo finger clapping. Drag slang a gesta používáš i ty. Víš ale odkud se tato kultura vzala a co znamená?

Co si představíš, když se řekne drag queen? Obří paruky, třpytky, extravagantní kostýmy? To všechno s tím samozřejmě souvisí, jenže za touhle fascinující vizuální maskou se toho skrývá mnohem víc. Drag je stovky let stará, extrémně komplexní, svobodná forma performativního umění, která v sobě spojuje herectví, módu, tanec a stand-up komedii. Lidem přináší hlavně radost a bezpečný prostor pro vyjádření toho, kým uvnitř jsou.

Takto by drag definovala někomu, kdo o něm nikdy neslyšel, česká drag queen Lavri Gina. Její slova přesně vystihují, že svou hranicí v tomto světě je každý sám. Ať už jde o přehnanou feminitu, maskulinitu nebo úplné stírání lidských podob, v tomto umění jde vždy o vědomou hru s identitou, která nikoho neohrožuje, ale naopak inspiruje k toleranci.

Od Shakespeara po český kulturák

Historie tohoto umění sahá až do shakespearovské Anglie (16.-17. století), kde ženy nesměly hrát v divadle, a tak všechny ženské role ztvárňovali muži. Samotný termín drag pravděpodobně vznikl v tehdejším divadelním zákulisí pro frázi „oblečen jako dívka“, protože herci nosili dlouhé sukně, které se při chůzi táhly po podlaze (anglicky drag znamená vláčet, táhnout). Postupem času se z divadelních rolí stal samostatný žánr, který přes kabarety a undergroundové kluby doputoval až do současné popkultury.

V České republice navíc narážíme na paradox v tom, jak na toto umění nahlížíme. Zatímco moderní drag často čelí nepochopení, starší generace už po desetiletí nadšeně plní kulturáky na maloměstech kvůli travesti shows a sledují pořady v televizi, ve kterých se celebrity převlékají za další celebrity bez ohledu na gender. Proč tedy není problém a je vtipné, když se jejich oblíbený herec převlékne za Madonnu, ale už není stravitelné, když si Ondřej Brzobohatý v televizním pořadu Chi Chi na gauči obuje podpatky a mluví o své drag personě Tiffany Richbitch?

Rozdíl mezi nimi navíc ani není nijak závratný. Jak se drag a travesti liší? Zatímco klasické travesti sází hlavně na estrádní humor, parodii a imitování známých zpěváků či zpěvaček, moderní drag je spíš konceptuálním uměním. Nebojí se avantgardy, politických témat ani otevírání lidskoprávních otázek. Je proto škoda drag odsuzovat a travesti tleskat jen proto, že jeho moderní pojetí mluví jazykem dnešní doby.

Oslava ženství, sebevyjádření a radost z performování

Častým mýtem bývá tvrzení, že drag queens svým přehnaným chováním a vzhledem zesměšňují nebo karikují ženy. Pravda je však opačná, protože drag ženskou energii a sílu uctívá a natahuje ji do nepřehlédnutelných rozměrů. Umělci nejčastěji čerpají inspiraci u popových a filmových ikon, přičemž cílem není ukazovat realitu všedního dne, ale oslavit ženskost jako neporazitelnou vlastnost. Zároveň je drag především o absolutní svobodě sebevyjádření. Je to prostor, kde můžeš odhodit všechny společenské masky, kompletně se transformovat a prostě se bavit tím, že tvoříš. Pro queens je to možnost na chvíli vystoupit ze své běžné reality, ovládnout pódium a užít si ten příval energie, kdy se zrcadlí jejich kreativita s nadšením publika.

Právě v těchto momentech se podle námi dotazované drag queen cítí její drag persona nejvíc naživu. Drag totiž vytváří jedinečné bezpečné pouto mezi performerem a diváky, kde okamžitě opadají veškeré předsudky a každodenní starosti. Když lidé v publiku vidí někoho, kdo má odvahu vystoupit ve světlech reflektorů v obřích podpatcích s naprostým sebevědomím si podmanit celou místnost, ta radost a síla se okamžitě přenáší i na ně. Drag show zkrátka není žádná laciná erotika ani útok na něčí identitu, je to kreativní vystoupení, které funguje jako safe space pro kohokoliv, kdo se chce bavit s cítit se svobodně.

Slay, tea i tleskání prsty. Používáš drag slova a symboly správně?

Vliv dragu a queer ballroom scény je dnes v našich životech mnohem přítomnější, než si možná uvědomuješ. Když řekneš, že někdo něco absolutně slaynul, když s kámošstvem probíráš nejnovější tea nebo když o ikonické celebritě prohlásíš, že je zkrátka mother, mluvíš drag slangem. Používáme ho denně, ale jen málokdo řeší, kde se vzal. A co víc, spousta z nás dnes naprosto běžně používá i specifická gesta, jako je „tleskání“ dvěma prsty na jedné ruce. Sociální sítě jsou plné lidí, kteří takto gestikulují, ale dělají to tak trochu špatně.

Pokud tleskáš o sebe bříšky palce a ukazováčku (jako třeba Hailey na fotce výše, no shade), v drag kultuře to znamená takzvané clock it, což v podstatě značí, že jsi buďto na někom odhalil*a chybu, skrytý motiv nebo si všiml*a nedokonalosti, kterou se daný člověk snažil*a skrýt, nebo podporuješ někoho, kdo to právě takhle odhaluje. Například když ti kamarád*ka řekne: „Podle mě šel do té reality show jen aby se zviditelnil“ nebo „začal*a chodit do gymu jen aby tam potkával*a svého*svojí crush“ a tobě to tak přijde taky a jsi rád*a, že to konečně někdo řekl nahlas, můžeš zpátky zareagovat „clock it!“

Skutečné uznání, tleskání a vyjádření podpory performerovi se správně dělá klepáním palce a prostředníčku. Tak když takhle budeš chtít někoho pochválit i ty, zkus si na ten rozdíl vzpomenout a udělat to správně! Nikdo ti trhat hlavu nebude, když to omylem uděláš naopak, všichni máme svých problémů dost na to aby to někdo hrotil, ale určitě je důležité alespoň vědět, čí symboly používáš a jestli je používáš dobře.;)

Pokud někdy vyrazíš na drag show, tohle info ti tvůj zážitek trochu usnadní. Na živém vystoupení navíc stačí držet pár základních pravidel, jako je oslovování queens jejich drag jménem a v rodě, který se na jejich drag váže, respektování jejich osobního prostoru a samozřejmě podpora v podobě dýška, protože tohle umění je finančně extrémně náročné, kostýmy a makeup se samy nezaplatí. Odměnou ti bude energie, která tě nakonec možná naučí něco o tobě samotné*m.

To naučil drag queen Lavri Ginu o jejích vlastním životě a identitě. Pokud by totiž měl být drag jednou emocí, byla by to podle ní hravost. A přesně to bychom si z něj měli odnést i my ostatní. Až příště uvidíš drag queen, zapomeň na předsudky z internetových diskuzí a raději si užij umění, které dělá náš svět o něco barevnějším, svobodnějším a veselejším místem.