Hudba jako nástroj protestu. Kteří ruští hudebníci žijící mimo Ruskou federaci veřejně vystoupili proti Putinově agresi? A v jaké situaci jsou interpreti, kteří v Rusku zůstávají?
Oxxxymiron, nejznámější ruský raper žijící dlouhodobě mimo Ruskou federaci, na svém YouTube kanálu v polovině března nahrál video, ve kterém vzkazuje: „…v Rusku žijí desítky milionů lidí, kteří jednoznačně odsuzují válku – tohle je pravda, která se musí říkat tak nahlas, jak jen to jde.“ Zrušil samozřejmě i dříve ohlášené koncerty na ruském území, které by po jeho prohlášení stejně nemohly proběhnout, jak sám říká. Naopak oznámil dvě shows v Istanbulu a Londýně v rámci charitativní akce RUSSIANS AGAINST WAR. Celý výdělek, v přepočtu téměř 1,6 milionu korun, věnoval na pomoc ukrajinským válečným uprchlíkům. Oxxxymiron ale rozhodně není jediným ruským hudebníkem, který veřejně vystoupil proti Putinově agresi.
Mezi další angažované umělce patří třeba synth-popový talent Parks, Squares and Alleys. Ten označil Putinovu „speciální operaci“ za masivní genocidu a s rodinou z Ruska emigroval. Současně oznámil, že dokud válka neskončí, nebude nic vydávat. Veškeré své výdělky ze streamovacích služeb navíc posílá na ukrajinskou charitu.
Ruský underground a všichni interpreti, kteří s válkou nesouhlasí a neemigrovali, ale zažívají temné období. Jedinou možnou formou protestu je mlčení. Hudebníci raději přestali vystupovat a vydávat novou tvorbu. Za „nevhodné“ veřejné vystupování a hudbu s kritickými texty mohou totiž interpreti podle nově schváleného zákona skončit až na 15 let ve vězení. Ti, kteří koncerty nezrušili a přitom nevystupují proti válce, pak často čelí kritice od části fanoušků.
Ruský publicista Nikolai Redkin v jednom ze svých článků pro hudební web The Flow tvrdí, že válka má za následek rozpad hudební scény v Rusku. Ta podle něj posledních deset let rostla i díky internetu a relativní svobodě slova. Aktuálně je ale on-line prostor pod přísnou kontrolou a stejně tak si hudebníci nemohou dovolit vystupovat kriticky na shows. Situace je v Rusku částečně srovnatelná se socialistickou érou plnou cenzury a kulturní kontroly, kterou si procházelo i Československo před rokem 1989.