Rozhovor: Ondřej Tregler – mladý talent o stáži v Acne Studios

Ondřej je 24letý návrhář původem z Litvínova. Od mládí se věnuje kreativním činnostem, ale taky fotbalu. Studoval v Liberci na oboru textilní a oděvní návrhářství, byl na Erasmu ve francouzské ESMOD, absolvoval stáž u Zoltána Tótha a momentálně studuje pod vedením J. C. Löbla a H. Coufalové na UJEP, v ateliéru oděvního a textilního designu, což je navazující magisterské studium. Od konce ledna je také na stáži v luxusním módním domě Acne Studios.

Co tě přivedlo k tomu stát se návrhářem?

Myslím si, že ještě nejsem v bodě, kdy bych o sobě mohl tvrdit, že jsem návrhář, určitě to je jeden z mých dlouhodobých cílů. Kdybych ale měl odpovědět na to, jak jsem se dostal ke studiu návrhářství, tak docela náhodou. Poté co jsem po půl roce musel pro nedostatek kreditů ukončit studium na ČVUT, FIT (čti: byl jsem vyhozenej), jsem se rozhodoval kam dál… Na střední jsem studoval informační technologie, tak pro mě bylo nejlogičtější jít někam na IT. Podal jsem proto přihlášky na čtyři vysoké se zaměřením na IT.

Když jsem byl v Liberci na přijímacích zkouškách, tak jsem tak koukal na jejich stránky a zaregistroval jsem, že otevřeli druhé kolo přijímacího řízení na textilní fakultu, obor návrhářství. Dlouho jsem chodil na výtvarku a grafiku do ZUŠ v Litvínově, takže jsem vztah k umění a kreativním činnostem měl, proto jsem si podal přihlášku i tam. Úspěšně jsem prošel talentovými zkouškami a musel se tedy rozhodnout kam dál, jelikož mě přijali na všechny školy, na které jsem se hlásil. Rozhodl jsem se, že budu jedním z těch nejlepších českých a slovenských návrhářů, a šel studovat návrhářství.

Kde bereš inspiraci?

Všude okolo mě je něco, čím se nechávám inspirovat a ovlivňovat. Cesta tramvají po městě, náhodný zvuky, abstraktní nálady, zvěř, architektura, cokoliv… Vždy si ale vybírám něco, na co mám zrovna náladu, co mě baví a chci třeba blíže prozkoumat. Rozhodně nevybírám nic na sílu, abych se někomu zalíbil nebo třeba kopíroval nějaké trendy ze zahraničí a sázel na to, že si toho v Česku a Slovensku nikdo nevšimne.

Kde ses všechno naučil? Sám, ve škole?

Šít jsem pořádně začal až po prvním semestru na vysoké, takže 3 roky zpátky. Ze začátku mi se vším pomáhala mamka, bez který by ty začátky byly o dost těžší. Postupně, kvůli covidu a zavřeným školám, jsem se taky učil z YouTube. První technické a pokročilé šicí postupy mě na VŠ učil vedoucí šicí dílny. V Paříži, kde jsem studoval v rámci Erasmu+, jsem se blíže seznámil se střihy a materiálovým zpracováním. A všechny dosavadní zkušenosti jsem piloval a zdokonaloval u Zoltána Tótha, kde jsem byl na stáži. Vím, že ještě všechno neumím a nerozumím všemu, co se týká mého oboru, dělám ale maximum pro to, aby tomu tak jednou nebylo. Už teď vím, že mi pomůže i stáž, na které do konce července v Acne Studios jsem.

Jak jsi přišel ke stáži v Acne Studios?

Prohlížel jsem si stránku s jejich otevřenými pracovními pozicemi a všiml si, že hledají někoho na místo MW Pattern and Atelier Department. Spolu s životopisem, portfoliem a krátkým motivačním dopisem jsem odeslal přihlášku. Do dvou týdnů jsem byl pozván na pohovor, kde jsme řešili moje práce v minulosti, zkušenosti z předešlé stáže a moje očekávání. Pamatuju si přímo tu chvíli, kdy mi přišel e-mail o tom, že mě berou. Připravovali jsme se s kámošem na oslavu narozenin, popíjím vodu a najednou mi přišel e-mail, že mě po výborném pohovoru přijímají. Oslava byla víc než v pohodě, s/o Báchorka za Mastera.

Jaké to tam je?

Výborný. Baví mě chodit do práce, naplňuje mě to, co dělám, a jsem za to hrozně moc rád. Je tu přátelský kolektiv, nikdy nemám problém s tím se kohokoliv na cokoliv zeptat, nebojím se dělat chyby. Nikdo se nepovyšuje, všichni se k sobě chovají se vzájemným respektem a pokorou. Cítím se tu opravdu příjemně, bezpečně a obecně mohu říct, že jsem šťastný. Co se vzhledu budovy týká – Acne Studios sídlí v bývalé československé ambasádě (možná i proto se tu cítím jako doma, kdo ví), která je postavena v brutalistickém stylu. Nádherná budova má i super interiér, který je doplněn o několik uměleckých soch, obrazů či objektů. Z celé budovy jde cítit přesnost, preciznost, ale i umění.

Máš tam nějaké starosti či fuck ups?

Starosti zatím vůbec. Jak jsem zmiňoval, všichni jsou přátelský a jsou si vědomi toho, že každý občas udělá nějakou tu chybu. Proto si z toho, když se mi nějaký fuck up stane, ani nic pořádně nedělám, poučím se z toho, vyhodnotím si, co bylo blbě, a vím, že se to už příště nestane, pak jdu s problémem za mým manažerem nebo za kolegou a problém společně vyřešíme. Jsem rád za ten přístup, který tam k nám jakožto stážistům mají.

Jak probíhá tvůj typický den?

Každé pracovní ráno vstávám v 7:15, dám si sprchu, snídani a jdu na 9:00 do práce. V práci dělám vždy na tom, co mi můj manažer zadá, co mám rozděláno z předchozího dne nebo co ode mě zrovna v tu chvíli někdo potřebuje. Nejvíce se tedy věnuji pánským střihům. Okolo 12:30 chodím na oběd, který se dá koupit ve společné jídelně. Zajímavostí je, že v jídelně jsou tři sochy od Helmuta Langa, to mě hodně baví, každý den na ně koukám. Odpoledne je opět pracovní, občas máme tak okolo 15:00 svačinu – dort, který kuchyně napeče pro zaměstnance – to mě hodně baví. Okolo 18:00 odcházím domů, kde se navečeřím, udělám nějaký ten úkol do školy (protože v tuhle chvíli studuji dálkově) nebo zahraju fifu a jdu spát.

Co ti stáž v Acne Studios přináší?

Už v tuhle chvíli vím, že z téhle stáže budu čerpat v budoucích pracích. Před tím, než jsem nastoupil na stáž do Acne Studios, jsem veškeré střihy dělal s tužkou v ruce, na papír. Když jsem chtěl vědět, jaký bude mít finální střih v realitě objem, musel jsem ušít vzorek oděvu… Od nástupu do Acne pracuji se střihy jen v počítači, a když chci vědět jaký má střih objem, tak ho prostě vymodeluju a „ušiju“ ve 3D programu. Naučit se tyhle programy v počítači pro mě nebylo úplně obtížné, neříkám, že jsem v tom už profík, ale díky tomu, jaký čas mi věnovali kolegové a pomáhali mi se vše naučit, si troufám říct, že se neztrácím a jsem schopný vypomáhat na více a více pracovních úkolech. Vím, že jsem teď opět o něco rychlejší, přesnější a také preciznější.

Co nejzajímavějšího se ti na stáži stalo?

Jenom za ty dva měsíce se stalo několik zajímavých věcí, nejvíce se mi ale líbilo, jak jsme společně s ostatními stážisty a kolegy sledovali živě promítanou přehlídku Acne Studios. Všichni jsme se sešli v jídelně, kde jsme na velkém plátně sledovali živě přehlídku. Ke sledování jsme měli připravené jídlo, šampaňské, pivo. Ta atmosféra byla hrozně fajn, přišlo mi to dost emotivní.

Změnila tvůj pohled na módní průmysl?

Nemyslím si, že se můj pohled na módní průmysl nějak změnil. Jediný, co cítím, že se změnilo, je způsob, jakým bych chtěl k vlastní tvorbě přistupovat.

Jaké jsou tvé další plány do budoucna?

V příštích čtyřech měsících budu dělat všechno pro to, abych si ze stáže odnesl co nejvíce zkušeností. Práce v Acne se mi opravdu líbí a baví mě, zároveň se ve Švédsku cítím příjemně, takže uvidím, co se z toho za ty čtyři měsíce vyklube. Určitě bych chtěl v budoucnu vybudovat nějakou vlastní značku, jméno. K tomu je ale potřeba, abych ještě více prohloubil znalosti řemesla a možnosti designu, takže tomu se budu v blízké budoucnosti věnovat. Mým snem je si vybudovat takové jméno, že se na moji poslední přehlídku přijede kouknout na tisíc lidí do mého rodného města, Litvínova. Věřím, že se mi to podaří tak jako všechno, když budu chtít.