Robotí retro film, založený na grafické novele Simona Stålenhaga, je pro Netflix těžký a drahý miss, který potápí i jejich hlavní hvězda.
Asi se mi ani nechce věřit, že tenhle film za 320 milionů dolarů (zhruba 7, 3 miliardy korun) pro Netflix natočili bratři Russoovi, Kteří jsou známí primárně úspěšným finishem Avengers ságy, kterou tvořili pro Marvel.
Mnozí si nechápavě lámali hlavu nad tím, proč Netflix svůj nejdražší film aspoň nepustil do kina, ale jejich failující byznys model rozhodně není ta největší chyba retro sci-fi snímku The Electric State. Problém je, že je to naprosto příšerný blockbuster po všech stránkách, který by v kinech propadl asi ještě hůř než na streamovací platformě.
Jediná věc, která na filmu není špatná, je výprava a postavy robotů, se kterými si designéři a designérky dosti pohráli. Ale celá jednoduchá sci-fi premisa, kdy se hlavní duo misfits spojí s roboty a robotkami, aby porazili záporáka Stanley Tucciho, je tak nudná a průhledná, že neudrží zájem diváka*divačky, ani když u toho vaří, nebo odepisuje na maily.
Naprosto to pak pohřbívá otřesný scénář, hlavně co se týče dialogů. Občas se mi nechtělo věřit, co jsou schopni Millie Bobby Brown a Chris Pratt vypustit z úst a člověk by si skoro řekl, že kdyby měli improvizovat svoje repliky, dopadne to lépe.
Ani jeden z nich není úplně známý nějak extra dobrými hereckými výkony, ale především Millie Bobby Brown, která se díky rolím ve Stranger Things nebo Enole Holmes stala flagship tváří Netflixu, objevuje ve filmu své nové herecké dno.
Tohle se prostě opravdu nepovedlo a je to průser na plné čáře, za který by měl*a pykat každý zúčastněný*zúčastněná.