I do českých kin konečně zamířil nejvýdělečnější film letošního roku, Inside Out 2. Jaký je a jak se vyrovná jedničce? Dozvíš se v recenzi.
Trvalo to 9 let, a v Česku o měsíc déle, ale Inside Out 2 je konečně v kinech! A novinka od legendárního studia Pixar si svou práci rozhodně neulehčuje. Třináctiletá Riley a její emoce v hlavě se totiž posouvají z dětství do puberty a Pixar se tak snaží ukázat, co se v našich hlavách děje během dospívání. To znamená hlavně nové emoce, a tak se ke známé pětici přidávají Anxiety, Embarrassment, Envy a Ennui (neboli nuda francouzsky).
Poslední projekty Pixaru nebudily až takové nadšení jako dříve, hlavně prequel k Toy Story, Lightyear, nebo film Turning Red, ale Inside Out 2 je rozhodně worthy navázáním na jedničku. Dokáže ve stejné míře pobavit, ale i dojmout. Sice se ubírá dost klasickou cestou pokračování jako třeba Cars 2, kdy v sequelu představuje záporáka, kterým tu je Anxiety, která převezme kontrolu nad Riley. Ale umí klasickou storyline dobře zahalit do svého komplikovaného světa uvnitř Rileyiny hlavy.
Problémem už tak není jen zvládání Sadness, ale všech nových emocí a kontroly nad Riley, která se jako všichni puberťáci vymyká kontrole. Musím říct, že mě mrzelo, že se v českých kinech na film nedá podívat v originále, protože Maya Hawke jako Anxiety je podle traileru výborná a při svém castingu přes Zoom call prý režiséra Kelseyho Manna rozbrečela. Ale i český dabing je velmi kvalitní.
Celkově určitě nebudeš litovat, když skočíš do kina, ať je ti 10, 15 nebo 25. Naopak si myslím, že starší diváci a divačky více docení komplexnost toho, co se tu snaží Pixar předvést, například vyobrazení panické ataky, tak aby byla pochopitelná i pro děti.