Vstávání je pro mě opravdu horor. Mám ale pár tipů, které mi to usnadňují a tobě by taky mohly pomoct.
Upřímně, vstávání je opravdu za trest, hlavně v měsících, kdy je ráno ještě tma a zima. Nejsem ranní ptáče a pokaždé se doslova musím přemlouvat, abych vůbec vylezla z postele. Pak nestíhám, a neustále, opravdu neustále chodím pozdě. Rozhodla jsem se, že to zkusím změnit. Vstávání asi nikdy nebude moje oblíbená věc, ale bylo by fajn si ho ulehčit, proto ti vypíšu věci, které mě ráno z postele dostanou.
Můj největší problém je neustálé odkládání budíku. Mám jich tak pět, a ještě k tomu je posunuju. Prostě se mi nechce vstát, mobil mám vedle postele, takže ani nemusím otevřít oči, dám odložit a snažím se dospat další čtyři minuty. Má to ale fakt easy řešení. Pokud jsi jako já, dej si mobil dál od postele, abys pro něj musel/a dojít. Tohle je asi můj nejlepší trik, protože budík je po chvilce fakt otravnej, takže musím vstát a vypnout ho.
Často se mi nechce vstávat, protože vím, co všechno mě ten den čeká, a bůhví v kolik se vrátím domů a zase si lehnu. Proto si každé ráno snažím říct alespoň jednu věc, na kterou se ten den můžu těšit. Je úplně jedno, jestli to je odpolední fitko, dobrej oběd nebo že se nebudu muset odpoledne učit. Najdi si prostě něco, co ti dá alespoň malou motivaci vstát.
Tělo se při spánku dehydratuje, proto je ráno dobré vypít sklenici vody, nejlépe hned po probuzení. Pro mě absolutně nejdůležitější ranní rituál, do vody si vždy ještě přidám citrón. Když už jsme u té vody – dej si ráno studenou sprchu. Okej, sama jsem se ještě nedopracovala ke studené, ale sprcha jako sprcha.
Na rozproudění krve je nejlepší se hýbat, ale neznám nikoho, komu by se hned po ránu chtělo, proto se maximálně protáhnu. Zabere to jen pár minut a cítím se pak lépe. Pokud protahování není úplně tvoje věc, jdi alespoň na pár minut ven se svým domácím mazlíčkem. A pokud jsi jako já a neustále se musíš pro něco vracet do pokoje, tak ráno vyjdeš tolik schodů, že budeš mít pohybu až až.
Na tomhle kroku neustále pracuju a úplně se mi nedaří, ale těsně před spaním a těsně po probuzení se snažím nekoukat do mobilu. Doporučuje se hodina, ale já se snažím alespoň o 30 minut. Tenhle čas můžeš věnovat sobě. Já se třeba večer snažím alespoň 10 minut meditovat. Teď, pár měsíců před maturou, to fakt potřebuju!
Pár rad na závěr :
Ráda bych ještě přidala odborné rády od psychoterapeuta Jana Kulhánka
Jelikož na stress reaguje každý jinak, tak bychom si prvně měli položit otázku jak pracujeme pod stresem ( nebo ve stresových situacích ). Někdo pod stresem pracuje mnohém lépe a má to jako motivaci a hnací sílu, někdo zas naopak je tím paralyzován a vše odkládá, proto si polož otázku, jak pracuju pod stresem já ?
Důležité je plánování, rozepsat si co kdy a jak, vytvořit si prostě učební plán
Efektivní učení je klíč, zamysli se nad tím jak se ti dobře a hlavně kdy ! Pokud se ti lépe učí ráno, počítej s tím že si budeš muset před školou přivstat nebo se učit hlavně o víkendech, někdo se naopak lépe učí večer.
Měl/a bys dodržovat životosprávu, mít dostatek spánku, jídla, pohybu a také vitamínů, například vitamín B ( pomáhá na paměť a únavu )
Komunikuj se spolužáky, povídej si s nimi o té maturitě, sděl jim své pocity, a rozhodně si nedělej hlavu ( nestyď se ) za to že s už učíš a oni ne, nebo naopak. Hlavní je vědět, že na to nejsi sám/a.
Na stole je dobré mít jen věci, které se právě učíš. Pokud tam toho máš více tak tě to může demotivovat a stresovat, zároveň si nedělej hlavu u toho kolik tě toho čeká, všechno zvládneš !
Poslední rada, tahle je hlavně pro rodiče. Tvoji rodiče by tě neměli strašit tím jak je maturita těžká a kolik toho je, to ti moc nepomůže. Měli by ti být spíše nápomocní a motivovat tě k tomu že to zvládneš.
Jestli máš taky nějaké tipy, které ti pomáhají, určitě mi napiš! Pořád se s tím dost peru.😬