Rada OSN pro lidská práva přijala rezoluci, kterou vyzývá k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a zároveň odsuzuje Izrael za páchání etnických čistek. Podle organizace by se mohl do července rozšířit po celé oblasti hladomor.
Rada Organizace spojených národů pro lidská práva v pátek dopoledne schválila rezoluci, kterou odsuzuje Izrael za možné páchání etnických čistek v Pásmu Gazy. Dopouštět se má například používání hladu jako způsobu boje.
Rada OSN pro lidská práva v rezoluci vyzývá k tomu, aby se Izrael zodpovídal z možných válečných zločinů, aby mu byly zastaveny dodávky zbraní a aby bylo vyhlášeno okamžité příměří. Dokument podpořilo 28 zemí, 13 se hlasování zdrželo a 6 bylo proti. Mezi ty se řadí například Spojené státy nebo Německo.
Rezoluce reaguje na zprávy o tom, že se v Pásmu Gazy odehrávají válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Izrael podle ní záměrně komplikuje přísun pomoci do oblasti a zbavuje civilisty přístupu k jídlu, vodě nebo k elektrické energii. Už 18. března zpráva OSN varovala, že na severu Pásma Gazy hrozí hladomor, který by se do července 2024 mohl rozšířit po celé enklávě.
Jednou ze zemí, které hlasovaly proti pátečnímu přijetí rezoluce, byly Spojené státy - jeden z nejmocnějších hráčů na poli světové politiky. Ty jsou dlouhodobě izraelským spojencem a na rezoluci jim vadilo především to, že výslovně neodsuzuje útok teroristického Hamásu na Izrael ze 7. října loňského roku, při kterém bylo přes 1200 lidí pozabíjeno a další stovky zavlečeny do Pásma Gazy jako rukojmí. Washington však zároveň opakovaně Izraeli vytýká, že při své invazi v Pásmu Gazy nedělá dostatek pro ochranu civilistů.
Podle palestinského Ministerstva zdravotnictví, které spravuje teroristický Hamás, zemřelo v Pásmu Gazy od začátku izraelských vojenských operací přes 33 tisíc lidí, a to včetně dětí, žen, novinářstva nebo humanitárních pracovníků a pracovnic. Naposledy se tak stalo v pondělí 1. dubna, když Izrael svými útoky zabil sedm humanitárních pracovníků z organizace World Central Kitchen.
Rada OSN pro lidská práva se schází několikrát do roka a je v podstatě jediným mezivládním orgánem určeným k ochraně lidských práv na celém světě. Mezi její pravomoce patří například zvýšení kontroly záznamů o lidských právech ve světě nebo povolení vyšetřování jejich porušování.
Zdroje: ČTK, Reuters, The Guardian