Přihlášení se k heyfomo
Proč nás tak baví reality shows?
Ruža a Survivor, brzo Farma, pak Love Island, Zrádci a Bachelor... Proč jsme tak posedlí sledováním osudů ostatních?
VOYEURISTICKÉ VZRUŠENÍ
Je to, jako bychom byli od přírody zvědaví na životy ostatních. Ať už to jsou word of mouth drby, bulvární plátky, televizní pořady nebo sociální sítě, chceme nakouknout jakýmkoliv okénkem do života ostatních a vidět, co bychom normálně vidět nemohli nebo neměli - jejich úspěchy i pády.
ESKAPISMUS, ÚLEVA OD STRESU A TOUHA PO KURIOZITÁCH
Podobně jako true crime jsou i reality shows forma eskapismu, jen do trošku jiného světa. Na hodinku zapomínáme na vlastní problémy a můžeme se ponořit do drama, hádek nebo romance někoho jiného.
„Miluju, že se u toho dokážu úplně odpojit od vlastní reality a na dvě hodiny zahučím do naprostýho bizáru, kterej mě vytrhne z vlastních problémů. Zároveň mě baví i diskuze, co se kolem toho vedou a třeba u Ruže pre nevestu je fascinující, jak to dokáže spojit Čechy*Češky a Slováky*Slovenky dohromady. Všichni to sledujeme a už se za to vlastně ani nestydíme.“
Mnozí reportovali, že třeba Love Island, který běží (v UK) přes léto, je pro ně také taková malá každodenní dovolená, kdy se ponoří do cizího prožívání lásky nebo konfliktu.
A stejně jako u true crimes tu taky funguje tzv. car crash effect, tedy stav, kdy nemůžeš odtrhnout oči od špatné věci, která se děje (typicky messy drama jako v Real Housewives). Reality show nabízí velkou dávku dramatu v relativní bezpečnosti - explozivní hádky tak můžeš sledovat z pohodlí svého gauče.
PARASOCIÁLNÍ VZTAHY A SOUNÁLEŽITOST
Podobně jako s influencery*influencerkami si tvoříš s reality show stars parasociální vztahy a iluzi, že jsou to tvoji*e kamarádi*kamarádky. Díky tomu, že vidíš jejich intimní momenty, máš pocit, že je znáš.
Jsi tak emočně zainteresovaný*á do osudu oblíbené*ho soutěžící*ho v Survivoru nebo tvého favourite páru na Love Islandu podobně, jako bys byl*a do prožívání svých blízkých.
Reality shows jsou zároveň společným zájmem pro mnohé mladé lidi. Řeší se, když přijdeš ráno do školy nebo do práce, a pokud všichni probírají včerejší epizodu, nechceš být pozadu. Skrze diskuze ve Facebook skupinách, na Redditu nebo irl se tak vytváří komunita kolem daného pořadu.
„Reality shows sleduju, protože miluju pozorovat cizí životy, a i když je to často z většiny scripted, baví mě ty lidský příběhy a emoce, který zas vyvolávají emoce ve mně, když se na to koukám, ať už je to vztek, pláč nebo hlasitej smích. A zároveň mě baví být v komunitě těch diváku*divaček, rozebírat ráno v práci situace ze včerejšího dílu a smát se inside jokům na sociálních sítích.“
Komunity očima těch, kdo je tvoří. Jak přemýšlí o blízkosti, sdílení, a co je drží pohromadě?
SOCIÁLNÍ POROVNÁVÁNÍ A VALIDACE SEBE SAMA
Sledovat ostatní jak strugglí nebo mají zásadní problémy v televizi, ti podivně často může pomáhat cítit se líp ohledně sebe sama. Jako divák*divačka si tak třeba při sledování Výměny manželek nebo Extrémních proměn často říkáš: „Aspoň, že na tom nejsem takhle špatně.“
Nejsou to ale jen tyhle pořady, i fancy reality shows jako Bachelor ti ukazují, že někdo, kdo je na první pohled perfektní, může mít totální metldown nebo se zesměšnit. To ti pak nějakým způsobem přidává na sebevědomí.
ASPIRAČNÍ SLÁVA
Reality shows hlavně v mladých lidech taky krmí iluzi a možnost okamžité slávy. Vidět, jak se obyčejní lidé v pořadech jako Survivor nebo Bachelor přes noc stávají celebritami (ať už béčkovými nebo céčkovými), probouzí v ostatních představu, že by se jim mohlo jednoho dne stát to samé. Pořady jako Love Island tak slouží jako inspirace k daydreamingu.
UPŘÍMNÉ EMOCE A RELATABILITY
Reality shows jsou z určité části scripted nebo hodně přehnané, což v soutěžících produkce podporuje. I přestože to zní trochu paradoxně, tak nás na těhle pořadech baví hlavně real emoce, nebo aspoň jejich imitace.
„I při vědomí, že reality show má mnohdy málo společného s realitou, tak iluzi toho ráda podléhám. Vždy u toho vypnu a miluju pak prolézat diskuze na Redditu a číst různé backstories účastníků a účastnic a tak.“
Sledovat opravdové posuny lidí je pro diváky*divačky inspirující, ať už třeba Too Hot to Handle, které se snaží vyvolat změnu ve svých účastnících, nebo Love Is Blind, které ukazuje realné ups and downs vztahů.
Reálné emoce nesouvisí jen s voyeurismem, ale i konexí na účastníky*účastnice.
Zdroje: Medium, Psychology Today, We Are Opinion, Thought Catalog
