Optimistické myšlení se obecně bere jako správné, výzkumy naznačují, že pomáhá snižovat stres a příznaky deprese. Má však optimismus i stinné stránky? Mohou být některé jeho formy nebezpečné? A proč je v některých případech lepší být pesimistou?
Optimistické přemýšlení o tom, co nás čeká, nám může zajistit klid v přítomnosti, to však ale přímo neznamená, že nám pomůže při řešení budoucích událostí. Vždycky je totiž možné, že se věci nevyvinou správným směrem. A pokud se tak stane, budeme nejen zklamaní, ale také dost překvapení.
V některých situacích navíc ani nemáme důvod být optimistou, a pokud na optimismu bezmyšlenkovitě trváme, může se z něj taky stát optimismus toxický. Proč se tedy občas vyplatí nebýt optimistou?
Lidé, kteří věří, že je optimismus ochrání před neštěstím, žijí ve lži. Osud je nepředvídatelný a těžko se mu dá uniknout. Při pohledu na katastrofy, které nám média prezentují ve zprávách, se s kouskem optimismu uklidňujeme, že je to osud druhých, ne náš. Že tragédie, co se staly v minulosti, se už opakovat nebudou, jelikož jsme se přece poučili. Ano, to všechno může být pravda a můžeme žít šťastný život bez problémů. Ale stále je tady také možnost, že to tak nebude.
Pokud jsme až tupě optimisticky přesvědčeni, že budoucnost bude jen zářná a popíráme jakoukoliv špatnou možnost, není to pro nás vůbec zdravé. Osud nás totiž může nepříjemně překvapit něčím, co považujeme za nemožné. Kdybychom byli realisticky otevřeni možnosti, že se stane to nejhorší, v budoucnosti bychom nebyli tak šokovaní. Možná proto je určitá míra rozumného pesimismu to nejlepší, co můžeme udělat, na rozdíl od slepého přesvědčení, že vše bude nádherně vycházet.
Rakouský filozof a psychiatr Viktor Frankl věřil, že smysl můžeme najít i v té nejhorší možné situaci. Frankl byl v několika koncentračních táborech, kde byl vystaven neustálému nátlaku a násilí. I přes to, čím si procházel, se mu podařilo najít v těchto situacích smysl. Optimismus nám může pomoci přečkat méně štastná období. Jakmile se ale z optimismu stane naše jediná naděje a začneme odmítat současné okolnosti, je to špatně. V tomto případě budeme mít podle Frankla problém s přežitím.
Frankl ve své knize Man's Search For Meaning vypráví o svém spoluvězni, který tvrdil, že zná přesné datum jejich osvobození. Ve snu se mu zjevil záhadný hlas, který mu sdělil, že jeho utrpení skončí 30. března a bude osvobozen. Byl tak plný naděje a pomalu odpočítaval svoje poslední dny v táboře. Jak se ale 30. březen blížil, šance na osvobození se jevila míň a míň pravděpodobná. 29. března nakonec vězeň onemocněl a 31. března, jeden den poté, co měl být podle jeho proroctví na svobodě, zemřel na tyfus.
Frankl tvrdí, že konečná příčina smrti jeho spoluvězně spočívala v tom, že nepřišlo očekávané osvobození, z čehož byl velmi zklamán. Jeho tělo se tak v podstatě vzdalo a podlehlo nemoci. Frankl na tomto příkladu ukazuje, že nenapravitelní optimisté jsou těmi nejotravnějšími společníky.
Frankl přichází s myšlenkou tzv. „tragického optimismu“. Tato forma optimismu nespoléhá na to, že vše dopadne dobře, povzbuzuje ale člověka pro to, aby pracoval s aktuální situací. Bez ohledu na to, v jak špatné situaci aktuálně jsme, nám dává příležitost najít smysl a využít ji ve svůj prospěch, například k seberozvoji nebo posílení naší odolnosti.
U posledního bodu si pojďme představit myšlenku stoického filozofa Epiktéta. Ten navrhuje, abychom měli od věcí realistické očekávání. Pomůže nám to mít jakoukoliv situaci pod kontrolou. Ukažme si to na příkladu.
Pokud půjdeme na akci a budeme očekávat pozitivní zážitek bez jakýchkoliv komplikací, můžou následovat tyto dva scénáře. Jestliže se stane něco špatného, budeme zklamaní a nemile překvapení. Pokud akce proběhne v pořádku bez komplikací, dostaneme v podstatě to, co jsme očekávali. A výsledek nebudeme moct nijak zvlášt ocenit.
Pokud však zaujmeme realistický pohled, komplikace pro nás nebudou překvapením a nijak nás nerozhodí. Navíc pokud se akce povede, tak dopadne nad naše očekávání a výsledný zážitek bude o to lepší.
Ač nám může optimismus krátkodobě navodit příjemný pocit, pesimismus může zajistit lepší zážitek celkově a dokáže nás dobře připravit i na to nejhorší. Bezduchý optimismus pro nás může být docela nebezpečný a zbytečně nám vytváří naděje do budoucna, ze kterých můžeme být zklamaní.