Po čtvrtečním jednání s nejvyššími představiteli britské Konzervativní strany oznámila dosavadní premiérka Liz Truss novinářům, že rezignuje na svou funkci. Proč a kdo ji nahradí?
Rezignace dosavadní premiérky Velké Británie Liz Truss je vyvrcholením vládní krize, která v zemi už pár týdnů panuje. Tu v posledních dnech prohloubily ekonomické reformní plány, především pak daňové škrty, od nichž byla premiérka nakonec kabinetem nucena postupně ustoupit. V posledním týdnu navíc na své funkce rezignovali dva členové britské vlády, ministr financí Kwasi Kwarteng a ministryně vnitra Suella Braverman.
Sama Liz Truss pak rezignovala ve čtvrtek bezprostředně po jednání s nejvyššími představiteli Konzervativní strany, konkrétně s vicepremiérkou Thérèse Coffey, předsedou strany Jakem Berrym a předsedou vlivného Výboru 1922 Grahamem Bradym. Během hodiny, kdy schůzka trvala, dosáhl počet konzervativních poslanců, kteří veřejně volali po odstoupení Truss, 17. Těch, kteří Bradymu napsali dopisy, v nichž vyjádřili premiérce nedůvěru, bylo do čtvrtka údajně více než 100.
V úřadu byla jen něco málo přes šest týdnů, což je nejkratší doba v historii sloužících premiérů. Podle zákona má ale i přesto nárok na doživotní finanční příspěvky ve výši až 115 tisíc liber ročně, tedy asi 3,2 milionu korun. Ty přísluší všem bývalým ministerským předsedům. Zástupci opozice i odborů Truss už vyzvali, aby se vzhledem ke svému krátkému působení v čele vlády nároku na zmíněnou finanční podporu vzdala.
V čele vlády bývalá premiérka zůstane, dokud konzervativci nezvolí jejího nástupce. Jméno nového předsedy britské vlády bude údajně známé do pátku 28. října a v konečné volbě budou jen dva kandidáti. V pátek se zdálo, že potenciálními kandidáty na nového britského premiéra jsou už známý Boris Johnson a jeho bývalý ministr financí Rishi Sunak. Oba kandidáti hledali podporu, aby se stali lídrem Konzervativní strany v urychlené volbě. Nikdo zatím ale oficiálně neoznámil svůj úmysl na post premiéra kandidovat.
Ať se jím stane kdokoliv, jejich úloha nebude lehká. Příští lídr zdědí ekonomiku směřující k recesi s rostoucími úrokovými sazbami a inflací nad 10 %, takže miliony lidí budou čelit tlaku na životní náklady. Jejich úkolem navíc bude obnovit reputaci vlastní strany, což bude běh na dlouhou trať.
Zdroj: ČTK, Reuters