Mariupol je už měsíc obléhán ruskými vojáky, většina infrastruktury v něm byla zničena a spočítat civilní oběti je v podstatě nemožné.
Mariupol je téměř půlmilionové město na jihovýchodě Ukrajiny. Leží na severu Azovského moře a je významným průmyslovým a přístavním centrem v Doněcké oblasti. Ve městě převládá už tradičně ruština a dá se v něm najít několik kulturních pokladů, od divadel přes muzea až po kostely pravoslavné církve. Teď je Mariupol už měsíc obléhán ruskými vojáky, 80 % města bylo zničeno a spočítat civilní oběti je téměř nemožné. Pohybují se ale v řádu tisíců a zahrnují ženy i děti.
Ve městě bylo otevřeno už několik humanitárních koridorů a spoustě lidem se podařilo dostat do bezpečí, i přesto v něm ale nadále zůstává uvězněno 100 až 200 tisíc lidí. Palba téměř neustává a z Mariupolu se stalo válkou nejvíce zasažené město na Ukrajině.
Uvězněným obyvatelům chybí pitná voda, elektřina, jídlo a lékařské pomůcky. Nejen ostřelování, ale právě nedostatek základních životních potřeb daly vzniknout humanitární katastrofě, ze které Rusko obviňuje Ukrajinu. Město se mělo přece vzdát, dokud byl čas. Jak ale uvedl samotný prezident Zelenskyj, Ukrajina bude bojovat do posledního muže.
Mariupol má praktický i symbolický význam, jedná se o přístavní město se základnou ukrajinských ozbrojených sil. Pro Rusy je ale důležitý z více důvodů.
Mariupol se nachází mezi Krymem a Donbasem – oblastí, kterou Vladimir Putin těsně před začátkem současné ruské invaze na Ukrajinu uznal jako samostatnou. Putin si Donbas dlouhodobě nárokuje a jeho cílem je propojit ho s anektovaným Krymem. K tomu je ale zapotřebí získat Mariupol, pak už vytvoření pozemního koridoru a propojení Donbasu s Krymem nestojí nic v cestě.
V Mariupolu se nachází velmi významné železárny a ocelárny a cílem ruského ostřelování je proto kromě civilních objektů také ekonomická infrastruktura. Pokud by Rusové město ovládli, způsobilo by to na Ukrajině značnou ekonomickou krizi.
Přístav v Mariupolu je tím největším v Azovském moři a exportuje se skrze něj z Ukrajiny například obilí, železo nebo ocel. Mezi hlavní cílové destinace těchto produktů patří například Itálie a Turecko.
Svůj výdobytek na získání města si najde také ruská propaganda. V Mariupolu totiž sídlí Azovská brigáda, která se skládá z pravicových extremistů, historicky bývalých neonacistů. To dává kremelskému diktátu předmět tolik oslavované denacifikace.
I Mariupol spadá do Putinovy vize Novoruska – oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, která má z historického hlediska patřit k Rusku. V roce 2014 se město navíc stalo útočištěm pro obyvatele Donbasu, kteří byli vyhnáni ze svých domovů ruskou okupací.
Mariupol má pro Putina nejen strategický a ekonomický, ale také symbolický význam a jeho dobytí je pro něj v rámci současné ruské okupace klíčové.