Přemýšlení a nuda se staly luxusními komoditami

První, co většina z nás ráno udělá, je, že sáhne po telefonu. Nekonečný scrolling, žádný moment ticha, žádný prostor pro delší tok myšlenek. Skoro z každého okamžiku vyrábíme důkaz, že jsme tam byli.

A upřímně, já jsem v poslední době začala nenávidět svůj telefon. Zredukovala jsem čas na něm z obřího čísla (které vám radši ani neřeknu, protože se stydím) na menší obří číslo. A kdyby to šlo, vyhodila bych ho z okna.

Tohle říká spousta lidí but I freakin mean it. Jenže to není možné, protože v technologicky závislém světě je být offline určitým druhem privilegia, které bohužel má jen málokdo.

Marketing, IT, content creating, finance… vlastně jakékoliv odvětví, vždycky tě doženou emaily, Slack a LinkedIn. Dostali jsme se do bodu, kdy jsme tak nějak constantly available and I hate it.

Its the goddamn phone, ale i celý systém

Všichni máme současně tendenci ukazovat prstem na TikTok. A do jisté míry oprávněně, protože výzkumy potvrzují, že kvůli shortform video contentu ztrácíme schopnost se soustředit.

Jenže i když na tom TikTok nese velký podíl viny, není jediný viník. Ve výsledku je tím skutečným bad guy stále a skoro vždy kapitalismus a společně velké korporace, které v tomto celém přidávají big ass polínka do ohně.

A myšlenka, že možnost být offline začíná být vlastně nějakým statusovým symbolem, je šílená. A co je na tom možná nejvíc ironické? Že ti, kteří tyhle sociální sítě vytvořili, na ně svoje vlastní děti vůbec nepouští a mají pro ně přísně nastavený omezený screen time. Proč asi, že.

Mary Harrington nedávno ve svém článku přirovnává konzumaci digitálního obsahu k závisloti na ultrazpracovaných potravinách. Jakmile se staly dostupnější a chytřeji návykové, ve společnosti se začala vytvářet propast mezi těmi, kdo mají sociální a ekonomické prostředky na udržování zdravého životního stylu, a těmi , kteří se stali obětí „obezogenní“ potravinové kultury.

Stejná logika podle ní platí i pro čtení, gramotnost a screentime. A už teď je vidět, že děti z chudších rodin tráví výrazně víc času u obrazovek než jejich bohatší vrstevníci.

Chat GPT deepfryue tvůj mozek a planetu!

Počkej, zeptám se chatu? Tahle věta freakin pisses me off. Já nejsem bez viny a kdo není, nechť hodí kamenem, že. Taky se ho ptám na věci. Ale snažím se to dělat s mírou a rozhodně z něj nedělám terapeuta, for Christ’s sake. Jestli fakt potřebujete ChatGPT na to, aby vám napsal grocery list, tak už fakt nevím. To už je nejspíš na exorcismus.

A nechci být ta holka, ale FKA Twigs má pravdu. Where are the thinkers?