Hashtag #frontallobe má na TikToku miliony zobrazení a šíří klamavou představu, že teprve v pětadvaceti letech dosahujeme dospělosti. Co stojí za touto teorií? Je skutečně vědecky podložená, nebo se jedná jen o další nesmysl, kterých je tato sociální síť plná?
V záchvatu paniky jsi během zkouškového nadával/a rodičům do pitomců, ve chvílích extrémní osamělosti ses začal/a líbat se svým/svou ex nebo jsi šel/šla do práce po propařené noci v domnění, že velké kafe a balíček mentosek zamaskují všechny možné příznaky kocoviny? Neboj se, není to tvá vina.
Alespoň podle generace Z a TikToku, kde hashtag #frontallobe nasbíral téměř 30 milionů zhlédnutí. Důvod? Gen Z je přesvědčená, že jako mávnutím kouzelného proutku po dovršení 25 let, tedy v době, kdy je vývoj čelního laloku ukončen, dosáhneme lepších rozhodovacích schopností, a v důsledku toho se vyhneme problémům a špatným životním rozhodnutím.
Videa „POV: Turn 25 and see your frontal lobe fully developed“ jsou plná uživatelů, kteří si na základě této teorie více či méně ospravedlňují své nezralé chování. A ti z nás, kteří všechny trendy z TikToku berou s velkou rezervou, se ptají, zda je tahle teorie skutečně vědecky podložená?
Nejprve se zaměříme na teorii. Čelní laloky zaujímají přední část mozkové hemisféry, která se dělí na prefrontální a motorickou kůru a je propojena s dalšími oblastmi mozku, které se podílejí na motorické činnosti, paměti, řízení sociálních funkcí, poznávání, řeči, řešení problémů, regulaci emocí, a to jak pozitivních, tak negativních.
Každá z těchto částí mozku potřebuje čas, aby vyzrála, což vysvětluje, proč mladí lidé mají tendenci činit více emotivní a méně racionální rozhodnutí a projevují větší sklon k riskování a instinktům než dospělejší lidé.
Ačkoli objem šedé hmoty dosahuje kolem 10. roku života své maximální velikosti, její jednotlivé složky, neurony, se nadále mění a vytvářejí se mezi nimi spojení, která rovněž mění svou aktivitu. V dospělosti začínají vzdálené oblasti jednat ve shodě, odstraňují přebytečné nebo nepotřebné dráhy, aby umožnily efektivnější komunikaci mezi konkrétními oblastmi mozku potřebnými pro poznávání.
Neurověda klade důraz na to, jak důležitý je tento druh přepojování, k němuž dochází v prefrontální kůře, například při multitaskingu a řešení složitých problémů. Několik výzkumů ukázalo, že mozek se plně vyvíjí až po dvacítce, a protože vzorek odebraný několika studiemi zahrnoval pouze subjekty do 25 let, stal se z tohoto čísla pomyslný věk, kdy nás příroda zázračně obdaří rozumem a všechno bude fajn.
Gen Z si z této informace vzala jen jednu informaci a maximálně ji bagatelizovala do TikTok friendly formulky, podle níž je pětadvacítka pro náš vývoj téměř magickým milníkem, kdy se z nás rázem stanou dospělé osoby a všechny trable pominou.
Teď můžeš klidně všechny své hříchy z minulosti, jako je spaní s příšerným/příšernou ex nebo utrácení měsíční sumy na nájem za kabelku Jacquemus, ospravedlnit tím, že tvůj čelní lalok ještě nebyl plně vyvinutý. Takže podle TikToku je pětadvacítka skutečně novou osmnáctkou.
Sice se jedná o nesmysl, ale nemůžeme to mít Gen Z za zlé. Dospělost je kontinuální proces, který se neobejde bez načerpávání zkušeností a těžkých rozhodování, ze kterých následně plynou chyby. Posedlost touhou udržet si mládí, ať už estetické, ale i emocionální či behaviorální, zkrátka patří ke každé generaci. Nezapomínej, že počet svíček na narozeninovém dortu není ukazatelem vyspělosti.