V pondělí 21. října začala v kolumbijském městě Cali konference OSN o biologické rozmanitosti COP16 a vědci a vědkyně opět upozorňují, že je lidstvo na pokraji katastrofy, ze které už nebude cesty zpět. Co pro nás znamená úbytek biodiverzity a proč je důležitá?
Světový fond na ochranu přírody (WWF) zveřejnil Living Planet Report 2024, ve kterém mimo jiné uvádí i to, že za posledních 50 let se populace volně žijících zvířat snížila o katastrofických 73 %. Největší pokles mezi téměř pět a půl tisíci zkoumanými druhy nastal u sladkovodních (85 %), u suchozemských živočichů pak 69 % a mořských 56 %. Mezi ztracenými druhy z říše zvířat jsou například holubi stěhovaví, papoušci karolínští nebo obří želvy floreanské.
Tyto výsledky jsou podle odbornictva alarmující, protože zvířata mají velký dopad na celkovou biodiverzitu planety Země. Ta má přitom určité limity, které by v případě pokračování stávajícího trendu měly být „prolomené“.
Největší hrozbu pro vymírající živočichy představuje degradace a ztáta přírodních míst pro divoký život. Report dále hovoří o tzv. tipping points, tedy takových milnících, které budou pro přírodu nezvratné a přinesou dalekosáhlé katastrofální následky pro lidstvo i další živočišné druhy. Některé z nich se podle autorů a autorek reportu rychle blíží.
Hrozí například kolaps Amazonského deštného pralesa, kterému se ne nadarmo přezdívá plíce planety. Jeho zničení by uvolnilo tuny uhlíku do atmosféry a narušilo by počasí na celém světě.
Tání grónského a západoantarktického ledovce by zase vyvolalo mnohametrový vzestup mořské hladiny, zatímco rozsáhlé tání permafrostu by způsobilo obrovské emise oxidu uhličitého a metanu.
Ačkoliv se lidstvo nad přírodu často povyšuje a odděluje se od ní, je na ní závislé. Jsou to právě fungující ekosystémy, které nám zajišťují potravu, čistou vodu a kyslík a tím prosperitu a všeobecný blahobyt. Každý živočišný druh má na světě svoji nepostradatelnou úlohu, ať už jde o šíření semen rostlin, opylování, pastvu, koloběh živin nebo mnoho dalších procesů, které udržují ekosystémy funkční.
Když populace některého z druhů klesne pod určitou úroveň, nemusí být schopný plnit svou roli v ekosystému. Rozpad takových systémů může mít za následek potravinové krize i hladomory, nedostatek pitné vody, vymírání dalších živočišných druhů, nárůst lokálních konfliktů nebo environmentální migraci. Tyto alarmující výsledky proto kladou důraz i na to, že závazky některých států k ochraně přírody zdaleka nedosahují potřebných cílů.
Zdroj: BBC