Pay up, shut up, stand a record: Proč už koncerty nejsou tak fun jako kdysi?

Jako někdo, kdo byl na prvním koncertě už jako dítě (Ouvalskej Bigbít haló), religiously na ně začal chodit jako teenager, tedy před víc než 10 lety (huh) a od té doby na ně chodit nepřestal, můžu říct, že určitá změna bez pochyby nastala. Ačkoliv můžu mostly soudit jenom rockové/metalové shows s pár výjimkami, posunu si všímám všude a všímají si ho i umělci samotní.

Pro představu (and at the risk of sounding incredibly old), jeden z mých prvních koncertů byli Of Mice & Men v Mucic Baru v Lucerně – špinavější, narvanější a zatuchlejší místo snad neznám, ale to k tomu tak patří. Doteď si pamatuju, že nikdo jen tak nestál na místě, všichni křičeli zpívali a tancovali nebo trávili čas v moshpitu. A tak to vypadalo na řadě dalších shows a musím říct, že naštěstí si alternativní scéna tuhle tradici drží, až na pár specifických případů. O tom ale za chvíli.

Concert etiquete who?

K určité změně se možná schylovalo už déle a nemyslím si, že se vina dá připisovat jedné věci, je to spíš kombinace všeho možného – pandemie, TikTok, nový fans, inflace, válka na Ukrajině atd. atd. Jeden z problémů ale určitě je, že se z koncertů vytrácí určitá etiketa, která sice nepsaná, byla vždycky všem známá a dodržovala se.

Osobně vidím největší problém v tom, že se velká řada publika jednoduše neumí chovat. Na umělce se házejí věci (což se dělalo vždycky, ale dárečky se hází na pódium pls, ne na lidi a rozhodně se na lidi nehází telefony!!!) tím způsobem, že je to může zranit (Bebe Rexha), lidi chodí na koncerty na základě virálních TikTok songů, které si poslechnou, a pak odejdou nebo jenom stojí, vadí jim, že lidi křičí a skáčou (jsme na koncertě...) nebo si stěžují, že lidi dělají wall of death nebo mosh pity, což bych pochopila na Billie Eilish, ale na Bad Omens nebo Pierce the Veil?

Don't get me wrong, tohle se v určité míře dělo už před pandemií (například koncerty Twenty One Pilots tím byly speciální), ale teď to nabralo na obrátkách. Chování na koncertech má určitá pravidla, která existují proto, aby si je všichni zúčastnění užili a nikomu se nic nestalo. Ne všichni chtějí být wild, ztrácet boty v kotli nebo crowdsurfingovat až na pódium, a tak je to ok a je tam pro to místo. Jenom bohužel není uprostřed, tam riskuješ, že se do něčeho zapleteš a když si budeš stěžovat, že do tebe lidi strkají a skáčou, tak budeš trochu za blbce. However – každá mince má dvě strany.

Overselling, Ticketmaster and other capitalistic bs

Co rozhodně znepříjemňuje celý zážitek a vede i k nepříjemnostem a konfliktům mezi lidmi v publiku je přeplněnost arén, hal a klubů a často i nedostatek zabezpečení. Promotéři samozřejmě chtějí prodat co nejvíc lístků, a tak často narvou venues, co nejvíc to jde. Když to zkombinujeme s tím, že každý chce být vepředu, někteří lidi se neumí chovat, a tak se tlačí, vznikají nám dost nepříjemné podmínky a často i rvačky. Ve spojitosti s tlačenicí na Astroworldu, která v roce 2021 zabila 8 lidí, se více začalo mluvit například o pokutách nebo soudních sporech s promotérem koncertů Live Nation a o tom, jak důležité je, aby se těmto tragédiím předcházelo především ze strany pořadatelů. Fanoušci můžou být sebeukázněnější, ale když nejsou na place základní safety measures, může to být k ničemu.

Problémy pak jsou i na barikádách, u kterých stojí lidi, kteří kempovali celý den před klubem/arénou, několik hodin nejedli a nepili a kvůli vedru a nátlaku lidí omdlívají jeden po druhém. Tomu nepomáhá ani fakt, že voda tě občas vyjde na 70 korun za čtvrt litru a s vlastní lahví tě dovnitř nepustí.

Dalším důvodem, proč řada koncertů mainstreamových nebo populárních umělců není tak fun, je jednoduše finanční stránka. Koncerty jsou totiž čím dál dražší a můžeme říct, že v Evropě jsme na tom pořád ještě dobře – v porovnání například s posledním fiaskem s Taylor Swift, kdy lístky stály tisíce a tisíce dolarů kvůli velikánům jako Ticketmaster a jejich dynamickým cenám. Fun fact: Lístky na Taylor Swift byly pryč už předprodeji, což znamená, že pro general public nezbylo nic...

S tím se pojí i další problém, který nejlépe ilustruje prodej lístků na koncert K-popové skupiny SEVENTEEN, který proběhl letos v květnu. Při nákupu lístků v Jižní Koreji figurují i oficiální fankluby (do kterých si musíš platit členství btw), které pořádají vlastní presales. Fanoušci byli tehdy naštvaní už jen kvůli cenám lístků, které byly vysoké i u těch nejvíc basic seats, ze kterých je sotva vidět na obrazovky. Největší problém ale nastal ve chvíli, kdy management skupiny oznámil takzvanou presale loterii, což znamenalo, že zaplacené členství v klubu, které by fandům za normálních okolností automaticky garantovalo přístup k předprodeji, bylo najednou mimo hru, jelikož přednostní prodeje se vybírali náhodně pomocí loterie.

Nejen, že si fanoušci tedy musí dělat účty na stránkách prodejců, zapojovat se do předprodejů alb nebo merchů předtím, než umělec vyjede na truné, aby dostali kód k předprodeji a měli v tomhle velice kompetitivním prostředí šanci lístky vůbec získat, ale ještě v některých případech musí platit i peníze za oficiální fankluby, které jsou jim ve výsledku k ničemu.

A proč je tak těžké lístky sehnat in the first place? Reselling. Určitou část lístků při prodeji vždycky sežerou boti a tyhle tickety se pak prodávají za mnohem vyšší ceny – to pro spoustu lidí jednak není cenově dostupné, zároveň nakupování u neoficiálních prodejců může být dost risky.

Pro obří ceny ale existuje i další vysvětlení než reselling a dynamic pricing a jsou to jednoduše money hungry korporace. Každý lístek totiž padá za oběť poplatkům a ty nejsou úplně malé – někdy totiž můžou dělat až 78 % ceny a tyhle poplatky si pak jako profit dělí venues, promotéři, umělci a guess who??? Ticketmaster. Again. (Víc o cenách lístků si můžeš přečíst tady.)

The TikTok effect

Jestli TikTok něco umí, tak jsou to virály, které přitáhnou i k víc niche věcem mnohem širší publikum. V poslední době jsme to mohli vidět s písničkami od kapely Ghost (Marry on a Cross, Year Zero), s King for a Day od Pierce the Veil nebo everyone's favourite Death of Peace of Mind od Bad Omens.

Pierce the Veil nedávno vyjeli na tour jako support pro I Prevail a byly instance, kdy hned po show PTV velká řada lidí odešla domů – na koncert se totiž šli podívat na základě TikTok trendu (což je v pořádku, všichni objevujeme novou hudbu nějak), ale masově odcházet rozhodně není respectful ke zbytku sestavy, a především vůči I Prevail jako headlinerovi.

S podobnými problémy v poslední době bojují i Bad Omens, kteří jsou momentálně na tour k novému albu, ale rozhodně tohle nejsou jediné případy.

A co si z toho vzít?

Pijte vodu a nebuďte dickheads. Zároveň si nenechávejte nakecat, že koncerty specificky ničí nováčci a young fans, kteří na ně teprve teď začínají chodit – mladá krev je vždycky potřeba a každý zajetý fanoušek, který má alespoň trochu empatie by měl těm novým pomoct. Na vině totiž není jenom moře telefonů, nesmělé davy, které občas jenom znuděně stojí, TikTok virals nebo lidi, co se chtějí být za každou cenu vepředu ale nechtějí si dát práci s čekáním před arénou a pak se cpou. Velký problém jsou totiž i promotéři, kteří neumí zajistit bezpečí, prodejci lístků, vysoké ceny a reselleři.

Point is – my si ty koncerty můžeme zase fun udělat. Buďme k sobě ohleduplní, respektujme, že určitá místa jsou vyhrazená pro určité věci, choďme na klubovky a lokání umělce, a nevím, házejme rajčata na velké korporáty.

Zdroj: Allkpop, YouTube, Vice, USA Today, CBS News, Time