Gen Z po celém světě je fed up. Vede rozsáhlé protesty proti svým vládám, ekonomickým podmínkám a za lepší společnost a nad hlavami jim vlaje Jolly Roger.
Studentstvo a mladí lidé byli vždycky v prvních řadách společenských změn a politických protestů. Sametová revoluce, náměstí Nebeského klidu, Gwangju, Soweto, flower power, rok 68 nebo studentské povstání v Athénách z roku 1973, které svrhlo tehdejší vojenskou diktaturu. Takových příkladů jsou další desítky a Gen Z není vyjímkou. Rozsáhlé protesty teď probíhají po celém světě a vedou je mladí lidé s jediným cílem - něco změnit.
Dalo by se ptát spíš kde teď neprobíhají... Ty největší jsme v poslední době mohli vidět v Nepálu, Madagaskaru, Maroku, Keni, Peru, Gruzii nebo Srbsku, kde se po pádu nádražní budovy, která zabila 15 lidí, situace stále neuklidnila. A o co v jednotlivých zemích jde?
Nepál
Protesty v Nepálu proběhly poměrně nedávno - v září došlo k zákazu sociálních sítí, které tehdejší vláda vnímala jako nástroj na šíředí dezinformací. Gen Z to ale viděla jako cenzuru a útok na jejich svobodu, protesty se tak velice rychle rozšířily do řady měst včetně toho hlavního, a během pár dní začalo docházet i k násilným střetům s policií. Demonstranti zapálili mimo jiné i budovu parlamentu, čímž symbolicky shořela i vláda, kterou kritizovali.
Taky se tu ukázal jeden klíčový element Gen Z protestů - humor. V davech vlály desítky Jolly Rogerů aka vlajek Straw Hat pirátů z One Piece a z celé akce se navíc zrodily memy okolo nicnetušícího turisty, který do Nepálu přiletěl zrovna, když protesty začínaly, a nakonec se z něj shodou okolností stal reportér on site, když o průběhu demonstrací postoval na svoje vlastní socials.
Nepál dal naději dalším lidem a dalším zemím, jelikož se jim nakonec povedlo vládu svrhnout.
Maroko
Koncem září začaly protesty hýbat i Marokem a vedou je mladí lidé, kteří se shromažďují pod jménem GenZ 212 (+212 je telefoní předvolba pro Maroko). Kritizují především úpadek zdravotnictví a vzdělávání, špatnou infrastrukturu, složité ekonomické podmínky pro mladé, vysoká nezaměstnanost nebo rozdělení financí v zemi - základní životní potřeby stagnují, zatímco do luxusních resortů nebo sportovních událostí jako je 2030 Fifa Word Cup se investují miliardy.
Jedním z hlavních spouštěčů posledních protestů jsou smrti několika žen, které nezávisle na sobě podstoupily císařské řezy ve městě Agadir. Podobně jako v Nepálu dochází k brutálním střetům s policií, které si vyžádaly i oběti na životech, k rabování a zatýkání demonstrantů.
Hlavním požadavkem je rezignace premiéra Azize Akhannoucha, podle kterého je vláda připravená na dialog, na 18. října byla nicméně svolaná další demonstrace.
Madagaskar
V Madagaskaru došlo tento týden k politickému převratu, když po týdnech silných protestů vedených kolektivem Gen Z Madagascar ze země uprchl teď už bývalý prezident Andry Rajoelina, který se k moci dostal v roce 2009 taky skrze převrat.
Příčinou protestů byly časté výpadky elektřiny, nedostupnost vody, korupce a chudoba. Do demonstrací se zapojila i část armády, jednotka Capsat, která Gen Z Madagascar podpořila, a její vůdce plukovník Michael Randrianirina složil 17. října přísahu a stal se tak novým prezidentem země. Uvedl, že u moci chce být nejméně rok a půl a v projevu slíbil novou ústavu, ochranu lidských práv a hluboké reformy. Situace je ale pořád poměrně napjatá.
Keňa, Peru, Gruzie
Podobně jsou na tom i další země. V Keni protesty odstartoval Finance Bill 2024, který měl zvýšit daňové zatížení obyvatel, kritika míří i na vysoké životní náklady a korupci. Ačkoliv vláda v některých věcech ustoupila, protesty probíhají dál.
V Peru to byla zase důchodová reforma a dlouhodobá nespokojenost spojená s kriminalitou, korupcí, nestabilitou vlády a krutým zacházením s demonstranty. Požadavky jsou tu obdobné - rezignace prezidentky Diny Boluarte a rozáhlejší reformy.
Gruzie 26. října "oslaví" rok od parlamentních voleb, které vyhrála proruská strana gruzínský sen. Jednostranná vláda se během 12 měsíců zaměřila na opozici, média a uvěznila několik desítek politických vězňů. V zemi na začátku měsíce proběhly i lokální volby, ve kterých se vláda prohlásila za jasného vítěze, což vyústilo v tisícové shromáždění v centru Tbilisi a útok na prezidentský palác.
Napříč všemi zeměmi se objevuje pár společných jmenovatelů a to bez ohledu výsledky protestů. Jedním faktorem jsou sociální média. Gen Z ke koordinaci využívá TikTok, Instagram nebo Discord, na kterém se zorganizovala GenZ 212 nebo Gen Z Madagascar. Výsledkem je i fakt, že protestní hnutí jsou poměrně decentralizovaná, neopírají se o klasické struktury a nemají ani jasné zakladatele nebo vůdce.
Čím dál víc taky začíná být jasné, že slib nových voleb nebo dialogů, není dostačující, pokud nedojde k reálným změnám. Konkrétní spouštěče nepokojů se sice stát od státu liší, ale ve výsledku se řeší stejné problémy - korupce, nezaměstnanost, vysoké životní náklady a nedostatky v institucích jako je zdravotnictví nebo školství.
A v neposlední řadě tu hraje roli i globální kultura, která mladé lidi spojuje napříč celým světem. Demonstranti na akce chodí v kostýmech (ve Spojených státech se teď rodí movement nafukovacích žab, banánů nebo dinosaurů) a táhnou s sebou pirátské vlajky.
Jolly Roger nad demonstranty nevlaje náhodou - v původním seriálu představuje nezávislost, svobodu a odpor ke zkorumpovaným autoritám a přenesená do reality se skoro až přirozeně stala symbolem toho samého.
Jestli se tomuhle dá říkat globální revoluce, tak je vůbec první, která se odehrává s memy, popkulturními referencemi a virálními TikToky na pozadí. A je taky vůbec první, která je paradoxně propojená skoro až na komorní úrovni. A jedna věc je jistá - Luffy would be proud.
Zdroje: AP, Al Jazeera, The Guardian, CNN, The Conversation, PBS News, NBC News, Seznam, iRozhlas