Krvavé protesty a odstoupení premiéra. Co se děje v Nepálu?

Politická situace v Nepálu je dlouhodobě nestabilní, od roku 2008 se vystřídalo 13 vlád a občané jsou z toho už unaveni. V pondělí 8. září 2025 vypukly v Nepálu rozsáhlé protesty, které se rychle rozšířily do několika měst, včetně hlavního města Káthmándú. Jednou z hlavních příčin těchto protestů byl zákaz sociálních sítí, který vláda premiéra K. P. Šarmá Oliho nařídila jako reakci na šíření „dezinformací“ a kritiky jeho politiky. Zákaz však narazil na prudkou vlnu odporu, pro mladou generaci Z, která používala platformy jako Facebook, Instagram a TikTok jako hlavní kanály komunikace a organizace, byl krok vnímán jako cenzura a útok na jejich svobodu projevu.

Příčinou nespokojenosti byla ale i kombinace dlouhodobé korupce, nedostatku pracovních příležitostí, nedostatečná infrastruktura a frustrace mladé generace. Nepál má vysokou míru nezaměstnanosti mládeže, v roce 2024 byla u lidí ve věku 15–24 let přes 20 %. Protesty navíc podporuje hnutí proti „Nepo Kids“ , dětem politiků, které veřejně ukazují svůj bohatý životní styl, což zvyšuje pocit nespravedlnosti mezi obyvateli a mladí se tak díky tomu cítí být marginalizováni a ignorováni tradičními politickými stranami.

Protesty si dramaticky vyžádali několik obětí:

Střety s policií byly ze začátku klidné, ale eskalovaly velice rychle. Bezpečnostní složky dokonce nasadily slzný plyn a gumové projektily. Demonstranti se pokusili vniknout do parlamentu, který byl následně zapálen, napadeny a zapáleny byla také část sídla vlády Singha Durbar, policejní stanice a úřady politických stran, zejména kanceláře Nepálské kongresové strany a cílem byly i soukromé domy některých prominentních politiků. Zpráva nepálského ministerstva zdravotnictví uvádí, že v chaotickém průběhu násilností zahynulo přes 20 lidí a více než 300 bylo zraněno.

V reakci na tyto protesty vláda vydala zákaz vycházení a omezila shromažďování obyvatel, aby omezila další násilí a chránila veřejný pořádek. Kvůli nepokojům byl přerušen i provoz na mezinárodním letišti v Káthmándú, mluvčí Úřadu pro civilní letectví Gyanendra Bhul uvedl, že násilí ve městě ovlivnilo jeho fungování a bezpečnost cestujících. Tato opatření ukazují, jak hluboký dopad měly protesty nejen na politickou scénu, ale i na každodenní život obyvatel a fungování klíčové infrastruktury země.

Mezinárodní reakce a kritika

Masivní násilí neuniklo pozornosti mezinárodního společenství. Řada organizací rychle odsoudila smrtící zásah bezpečnostních složek a vyzvala k nezávislému vyšetřování událostí. Úřad OSN pro lidská práva označil smrt protestujících za šokující a zdůraznil nutnost transparentního a důkladného šetření. Úřad během protestů obdržel několik hluboce znepokojivých obvinění z nadměrného a zbytečného použití síly ze strany policie a dalších bezpečnostních orgánů.

Amnesty International krok bezpečnostních složek označila za „závažné porušení mezinárodního práva“ a varovala, že použití smrtící síly proti protestujícím, kteří nepředstavovali bezprostřední hrozbu smrti či vážného zranění, je nepřijatelné.

Situace byla natolik vážná, že americké ministerstvo zahraničí vydalo doporučení pro své občany, aby se v Nepálu do odvolání ukrývali a vyhýbali se veřejnému pohybu. Tento mezinárodní tlak ukazuje, jak vážně svět vnímá eskalaci nepokojů a že bezpečnost občanů i dodržování lidských práv zůstávají prioritou.

Co to přineslo a co bude dál?

Už v pondělí po násilnostech rezignoval ministr vnitra Ramesh Lekhak a o den později se k odstoupení přidali ministři zemědělství, vodohospodářství a zdravotnictví. Následně se v úterý k rezignaci přidal i premiér K. P. Šarma Oli právě po vlně odstoupení dalších členů vlády.Před svou rezignací Oli ještě uvedl, že jeho vláda „není negativní vůči požadavkům generace Z“ a že je hluboce zarmoucen pondělními incidenty. Zároveň obvinil z násilí infiltraci různých zájmových skupin, aniž by specifikoval, o koho přesně šlo.

Na Oliho odstoupení reagovali i opoziční politici. Generální tajemník Nepálského kongresu a poslanec Gagan Thapa vyjádřil znepokojení nad krutým pohledem na zbytečné zabíjení nevinných mladých lidí a vyzval premiéra k převzetí odpovědnosti a okamžité rezignaci. Dodal, že Nepálský kongres nesmí zůstat svědkem a partnerem v této situaci a plánuje prosadit stažení strany z vlády na stranické schůzi.

Silný tlak na premiéra vyjádřila i nepálská média: nejprodávanější noviny vyzvaly Oliho k odstoupení a jejich redakční rada zdůraznila, že po pondělním krveprolití „nemůže ani minutu déle sedět v křesle premiéra“.

Bezprostředně po jeho rezignaci vyzvala nepálská armáda občany k mírovému řešení prostřednictvím dialogu a apelovala na všechny, aby zachovali zdrženlivost a pomohli zabránit dalším ztrátám na životech a škodám na majetku.

Nepálský analytik veřejné politiky Binay Mishra uvedl, že po rezignaci premiéra, prezident svolá parlament k sestavení nové vlády. Vzhledem k tomu, že žádná strana nemá v současnosti jasnou většinu, se očekává, že vznikne prozatímní kabinet, do jehož formování by se mohly zapojit i některé organizace mladé generace.

Aktuálně je tedy stále nejisté, kdo jednotlivé ministry nahradí a jak přesně bude fungovat vedení země v krátkodobém horizontu. Přechodná vláda se jeví jako pravděpodobné řešení, ale otázka, kdo ji povede a jaké reformy dokáže prosadit, zůstává otevřená. Nepál stojí na politické křižovatce a budoucnost země závisí na schopnosti politiků a mladé generace najít kompromis, který umožní stabilizovat situaci a obnovit důvěru občanů v demokratické instituce....