Obnovitelné zdroje jako hlavní zdroj elektřiny a nejmenší ozonová díra od roku 2019. Klimatická krize má i pozitivní vývoj

...ale i když se zdá, že je všechno špatně a nic se nezlepšuje, není to úplně pravda. Děje se totiž spousta pozitivních věcí a třeba ti pomůžou letošní Den Země oslavit, ne jenom probrečet.

Ozonová díra who?

Minulý rok byla podle vědců*kyň díra v ozonové vrstvě nad Antarktidou nejmenší od roku 2019 a taky pátá nejmenší od roku 1992. Byl to druhý rok v řadě, kdy se díru podařilo zmenšovat, po tom, co mezi lety 2020 a 2023 značně narostla.

Ozonová vrstva začala být velkým tématem v osmdesátých letech, kdy se přišlo na to, že lidstvo do atmosféry vypouští řadu chemikálií, které ji narušují - tzv. freony používané v ledničkách, klimatizacích nebo sprejích, jejichž výrobu a používání zakázal v roce 1987 mezinárodní Montrealský protokol. Celkem se jednalo o téměř stovku uměle vytvořených chemikálií a who would've guessed it? Ono to zafungovalo. Podle světové meteorologické organizace by se vrstva nad Antarktidou, kde je nejtenčí, měla na úroveň z roku 1980 obnovit do roku 2066.

Cestu máme ještě dalekou, ale jdeme správný směrem!

Globální ochrana oceánů

Když se bavíme o klimatu a klimatické změně, může to působit tak, že hlavní roli tu hraje pevnina, ale ve skutečnosti je klíčem oceán. Oceány pokrývají 71 procent povrchu Země, produkují mezi 50 a 66 procenty kyslíku, pohlcují přibližně 30 procent emisí CO₂ a přes 90 procent přebytečného tepla. Jsou klíčové pro život, ale taky slouží jako hlavní regulátor globálního klimatu, nehledě na to, že na nich pro obživu závisí miliardy lidí.

Jednoduše řečeno: zdravý oceán = zdravá planeta. Přesto je ale jenom minimum oceánů chráněno. Tzv. otevřené moře, což jsou vody mimo jurisdikce jednotlivých států, tvoří téměř dvě třetiny světových oceánů, ale jenom 1 procento bylo zatím pod nějakou ochranou. To má změnit Dohoda o ochraně volného moře (High Seas Treaty), která minulý rok prošla ratifikací a stalo se z ní tak mezinárodní právo, které země zavazuje k tomu, aby zařadily 30 % otevřených vod do chráněných mořských oblastí.

Cílem je ochránit mořský ekosystém a zvrátit újmu, kterou způsobily desítky let nadměrného rybolovu, znečištění z lodní dopravy a globálního oteplování, což je v otevřených vodách ještě větší problém, protože nejsou regulované.

Fun fact: Sice se jedná o národní vody, ale minulý rok vznikla ve Francouzské Polynésii největší chráněná mořská oblast na světě velká zhruba jako rozloha Evropské Unie. Na téměř 1 milionu kilometrů čtverečních z oblasti navíc platí úplný zákaz komerčního rybářství nebo těžby.

1:0 pro obnovitelné zdroje

Obnovitelné zdroje energie (OZE) minulý rok poprvé v historii předběhly uhlí jako hlavní světový zdroj elektřiny. Globálně se růst kapacity OZE zrychluje ve více než 80 procentech zemí a celková kapacita OZE by se do roku 2030 ve srovnání se současnou úrovní měla zdvojnásobit.

Globálně obnovitelné zdroje vede Čína, která dominuje exportu technologií čisté energie a je schopná využít sílu extrémních bouří pomocí větrných elektráren, které jsou odolné vůči tajfunům. Spojené království pak dělá velké pokroky v tom, jak čistou energii skladovat, zároveň objevují možnosti solární energie z vesmíru. Studie zadaná britským ministerstvem pro energetickou bezpečnost a nulové emise (DESNZ) naznačuje, že i maloobjemová vesmírná elektrárna by mohla být konkurenceschopná s jinými komerčními zdroji energie, a to už v roce 2040.

Česko na tom s obnovitelnými zdroje není úplně nejlíp, vlastně je na tom nejhůř v Evropské unii, ale pořád je čas dělat změnu!

Francie zakázala forever chemicals

Takzvané PFAS - skupina víc než 10 tisíc uměle vytvořených chemikálií (podobně jako freony), jejichž přirozený rozklad trvá tisíce let a které mají negativní dopady na zdraví i životní prostředí. Používají se od 40. let minulého století ve věcech, co běžně používáme - teflon, boty, outdoorové oblečení nebo pěna v hasicích přístrojích - a na Zemi je najdeš prakticky všude, od vrcholu Mount Everestu až po těla delfínů a velryb u pobřeží Nového Zélandu. V Evropě pak žije zhruba 12,5 milionu lidí v komunitách, kde je pitná voda kontaminovaná PFAS látkami.

Francie tento přelomový zákon schválila 20. února 2025 a v platnost vstoupil 1. ledna 2026. Víš, co k tomu pomohlo? Přes 140 tisíc občanů a občanek vyzvalo své poslance k podpoře zákazu. To je věc, kterou můžeš dělat i ty, teď a tady.

Mezinárodní právo

23. července 2025 Mezinárodní soudní dvůr (International Court of Justice) rozhodl, že všechny státy mají podle mezinárodního práva povinnost podniknout kroky k prevenci změny klimatu a omezení globálního oteplování na 1,5 °C. Navíc se vztahuje i na země mimo Pařížskou dohodu, tedy i na USA, které z ní letos oficiálně vystoupily.

Tohle jsou major kroky, které se v posledních měsících povedly. Je toho ale mnohem víc a jenom za letošek se podařila spousta věcí, která nás posouvá k zelenější budoucnosti. Nejdůležitější je, se nezastavit na tom, co nejde, ale soustředit se na to, co by mohlo jít. Osobní zodpovědnost je jedna věc, ale pamatuj si, že klimatická krize sice nebyla způsobená jednotlivci a podíl na ní mají především korporace, ale to neznamená, že jako jednotlivci nedokážeme nic změnit. Očividně to totiž jde!

Happy Earth Day!