Nová deska Adele je tou nejemotivnější, vyvolává však rozpaky

Adele svoji v pořadí čtvrtou studiovou desku již tradičně pojmenovala číslovkou. Ta u každého díla z její diskografie symbolizuje věk, ve kterém daný materiál napsala. Se zvyšujícími se numeralismy v názvu stoupla i zpěvaččina chuť nehledět na ověřené recepty a pustit se do experimentů. Jak to dopadlo?

Vztah ke zpěvačce: Kdo by neměl rád Adele? Kladný, nikoliv fanouškovský.

Oblíbené starší album: 19

Žánr: Pop soul

moje FAVs: Cry Your Heart Out, All Night Parking, Woman Like Me, Love Is A Game

moje NAHs: Easy On Me, Oh My God, Can I Get It

Adele v roce 2017 po vydání své předposlední, komerčně veleúspěšné desky "25", za niž dostala Grammy (neprávem, že, Beyoncé?), zmizela z očí veřejnosti. Během tří let, kdy si užívala soukromí, učinila pouze jeden mediální výstup – v roce 2019 oznámila, že se rozvádí se Simonem Koneckim, otcem jejich devítiletého syna.

Z okolností je zřejmé, že Adele na nové desce řeší pro svoji tvorbu typická témata. Ta však v kontextu událostí, které ji v posledních letech zasáhly, dostávají zcela nový rozměr. Všechna pomíjivá zamilování, románky z mládí a banální dilemata jdou stranou. Nastupuje nový pohled na svět od ženy, které se zbortil svět.

Adele se nijak netají tím, že je „30“ rozvodové album. Pro sebe si nenechává ani to, že bojovala a stále bojuje s tíhou viny, kterou cítí vůči synovi, a s výčitkami, které si v sobě dle svých slov ponese do konce života. Chtěla, aby měl Angelo, kterému je teprve devět, v dospělosti možnost si poslechnout, jak se jeho matka v netěžkém období cítila a hlavně co cítila k němu.

Přímo pro malého Angela je napsaná píseň číslo tři, ’My Little Love’, která mě – na rozdíl od obou předchozích – už při prvním poslechu zaujala jednoduchým, ale funkčním podkladem. Většinu písně drží příjemný hlasový sample zpívaný (nebo spíše broukaný) Adele, ale refrén je doplněný o smyčce, které mu dodávají momentum. Sloky jsou proloženy nahrávkami ze zpěvaččina telefonu, na kterých synovi vysvětluje, proč se necítí dobře, komentuje sama pro sebe to, jak na ni dopadá celá tíha rozvodu, nebo i pláče. Snadno by se mohlo stát, že bude píseň citově vyděračská nebo manipulativní, ale naštěstí se tak nestalo. Nahrávky jsou v ní spíše přidanou hodnotou – nestává se totiž denně, že vám nebo komukoliv jinému, Adele odkryje část svého soukromí.

Z první poloviny desky pak rozhodně kvalitativně vyčnívá neo-soulová ’Cry Your Heart Out’, která neoddiskutovatelně patří do zpěvaččiných pěti nejlepších počinů vůbec. Už při prvním poslechu alba jsem nechápavě kroutil hlavou nad tím, že nenahradila ’Easy On Me’, který mě jako lead singl zklamal.

„30“ během necelé hodinové stopáže dokáže nabídnout nemálo dobrých nápadů, nutno dodat, že to samé bohužel platí i o nápadech slabších. Tím se dá v klidu nazvat například ’Oh My God’, která je oproti ostatním (i celkově horším) skladbám na albu tak nezapamatovatelná, že jediné, čím je při závěrečném zhodnocení tracklistu signifikantní, je její očividná úloha výplňového tracku. Nejslabším momentem na celé čtvrté studiovce londýnské ikony je pro mě bezkonkurenčně ’Can I Get It’, jejíž prvoplánovou „popovost“ nejenže nejde hudebnici, jakou je Adele, z principu uvěřit, ale vzhledem ke kýčovitosti skladby mám problém i s tím ji brát s nadsázkou.

 Pravdou je, že i přes počáteční rozpačité pocity z prvních poslechů mám z nové desky Adele dobrý pocit. Nutno dodat, že na tom má zásadní podíl přirozeně silné téma a uvěřitelnost. Adele umí posluchačovi předat emoce, které do projektu sama vložila. To zejména v poslední pětici skladeb, kterou zahajuje famózní ’All Night Parking’, samplující legendárního jazzového pianistu Errolla Garnera. Následuje ji další ze skladeb, do kterých Adele otiskla svou lásku k neo-soulu, 'Woman Like Me'. Ta mi osobně svým zvukem od počátku připadá jako nějaký dlouho ztracený b-side od Lauryn Hill.

I přes to, že čtyři písně z poslední pětice přesahují stopáž pěti minut, což dělá celý projekt náročnější na poslech, hudebně je tato část alba diametrálně dál, výš a jinde než všechen materiál před ní. Právě na posledních pěti písních se Adele podaří vyjádřit syrovou emoci a věnovat posluchači kus svého soukromí, své mysli, svého trápení.

Věřím, že to byl jeden z původních záměrů projektu a rozhodně se povedl.

 Hodnocení: 60%