Přihlášení se k heyfomo
Nizozemský král nechá provést výzkum o roli královské rodiny v koloniální minulosti země
Výzkum se bude zabývat obdobím od konce 16. století do postkoloniální současnosti, provádět ho budou čtyři historici a experti.
Po více než 250 let mělo Nizozemsko rozsáhlé kolonie v oblastech, které jsou dnes známé jako Indonésie, Jižní Afrika, Curaçao, Nová Guinea a další, kde se se zotročenými muži, ženami i dětmi zacházelo sotva jako s lidmi. Otroctví bylo sice Nizozemskem zakázáno v roce 1814, v jeho koloniích ale pokračovalo až do druhé poloviny 19. století.
Nizozemská vláda i jednotliví oficiální představitelé a instituce v posledních letech čím dál tím častěji vyjadřují své politování nad koloniální historií své země a nabízejí potomkům bývalých otroků omluvy i kompenzace. Například současná vláda se má koncem prosince omluvit za svou roli v koloniální minulosti země. Je navíc očekáváno, že daruje přibližně 200 milionů dolarů na fond podporující povědomí o roli koloniální mocnosti v otroctví. Má navíc dát 27 milionů eur na otevření muzea otroctví.
Současný nizozemský král Willem-Alexander se nyní přidává k iniciativám, údajně nechá provést nezávislý výzkum o roli královské rodiny v koloniální historii země. Ten má trvat 3 roky, provádět by ho měli 3 nizozemští historici a jeden odborník na lidská práva. Podle nizozemské vládní služby by se měl výzkum týkat období mezi koncem 16. století až do postkoloniální současnosti země.
Podle nizozemských státních údajů provozovala Nizozemská západoindická společnost lodě, na kterých bylo v průběhu staletí prodáno do otroctví až 600 000 lidí. Za své zapojení do koloniální historie země se v minulosti omluvila také Nizozemská centrální banka, která hodlá i nadále finančně podporovat projekty podporující povědomí o otroctví.
Vedle podporovatelů jednání nizozemské vlády se ale objevuje i spousta kritiků. Podle některých totiž postupuje země příliš ukvapeně, aniž by konzultovala kroky s potomky bývalých otroků či bývalými koloniemi, což samotné podle nich připomíná kolonialismus. Tvrdí navíc, že omluva nebude mít reálný dopad na poškozené národy. Jiní naopak argumentují, že omluva je prvním krokem k rozsáhlejším a potřebným změnám v nizozemské společnosti, například k odstranění nerovnosti nebo k poskytování nových příležitostí jak etnickým minoritám, tak jinak znevýhodněným komunitám.
Zdroje: BBC, The Guardian, The Brussels Times, Dutch Attitudes Towards Colonial Empires, Indigenous Cultures, and Slaves