POV: Jdeš na Spotify a najdeš umělce*umělkyni nebo kapelu, které si rychle oblíbíš, jenom abys nakonec zjistil*a, že celá jejich diskografie je vygenerovaná umělou inteligencí. POV: Na Amazonu si koupíš knížku, jenom abys v ní našel*našla nesmazané prompty z ChatGPT.
Až na to, že to nejsou POVs, ale věci, které se reálně dějí. Nedávno jsem mluvila s kamarádkou, která zjistila, že její poslední fav kapela je čistě AI. V popisku na Spotify AI sice zmíněné má, ale kontrolovat něco takového předtím, než si něco oblíbíme, byla do teď dystopie. Koho by to totiž napadlo?
Na tenhle AI problém ve větším měřítku upozornila skupina Velvet Sundown, která letos v létě zažila svůj virální moment a na Spotify si připsala úctihodný milion měsíčních posluchačů*ek. A s novou pozorností si lidi všimli, že se jedná o AI.
V biu tehdy měli dost vágně napsáno, že se jedná o „syntetický projekt řízený lidskou kreativitou“ a nejprve popřeli, že by jejich hudba i vizuály byly generované umělou inteligencí.
Když se na to člověk alespoň trochu zaměří, není těžké na to přijít, už jenom protože během jednoho měsíce vydali dvě plnohodnotná alba. Jeden z affiliated členů kapelu popsal jako „art hoax“. Od té doby si do bia přidali, že jejich hudba vzniká za pomoci umělé inteligence. A little too late.
S čím mám ale asi největší problém je jejich další statement: „Není to trik. Je to zrcadlo.“ Protože on to je trik. You can have ideas, ale umět je přivést k životu, je to, na čem ve výsledku všechno stojí. Tvorba samotná je důležitá, a možná i nejdůležitější, součást umění. O tom to totiž je. Jako někdo, kdo studoval psaní a věnuje se nejenom tomu, ale řadě dalších kreativních činností, můžu říct, že vymýšlet koncepty a hledat nápady a inspiraci je na celém procesu to nejjednodušší. Actually tu věc pak udělat je mnohem těžší.
Bylo by mnohem jednodušší zadat tenhle článek Chatovi a být done. Přece jsem ten prompt vymyslela, ne? Ale jsem pak autorkou toho textu? Nejsem. A byla bych s ním spokojená? Kdyby mi na tom nezáleželo, tak možná jo, ale mně na tom záleží. I proto mi asi tak vadí to, co dělá Amazon s knihami.
Amazon je tak trochu kapitola sama pro sebe, nicméně jeho problém s AI knihami začíná být jeden z jeho znatelnějších nedostatků. Amazon přitom ve vydavatelství udělal revoluci - zabývá se tím už od devadesátých let a dal autorům a autorkám po celém světě možnost vydávat knihy nezávisle. Nic to nestojí, autorstvo má nad svým dílem i výdělky kontrolu a může tak obejít občas dost rigidní prostředí tradičních nakladatelských domů.
Je to ale dvousečná zbraň. Na jedné straně má příležitost každý, na druhé to znamená, že se může publikovat opravdu všechno, včetně textů tvořených umělou inteligencí, které tak ani nejsou vždycky označené. Stát se tak může, že si knížku koupíš a uprostřed najdeš zapomenutý prompt z ChatGPT. A to je disappointing.
Možná se ti to nezdá jako problém - tak se prostě vydávají knížky, které nikdo nenapsal a někdo na tom vydělává. A co jako? A když se to podá takhle, tak to nezní tak deep, ale ono to tak jednoduché není. A není to jenom o Spotify nebo Amazonu. A není to ani o dovednostech a už vůbec to není o originalitě, protože umění je všehovšudy jenom nekonečný cyklus referencí a napodobování - a to je v pořádku.
Umění a kultura, která z něj vychází, jsou základní stavební kameny společnosti. Odjakživa si zpíváme, vyprávíme příběhy a čmáráme na každý prázdný kousek zdi, který vidíme. Evoluce nás k tomu vybavila a omluvte tenhle patos, ale je to prostě součást toho, co znamená být člověk. Přehodit to na shluk jedniček a nul je přinejmenším kontraproduktivní. Point je, že tím ztrácíme kus sebe.
Jako lidi máme skvělou schopnost se vyvíjet, být nepředvídatelní a reagovat na věci okolo nás, něco, co umělá inteligence sama od sebe nedokáže. I proto je umění neodmyslitelně politické - vždycky totiž nějakým způsobem reflektuje život a život pak reflektuje umění zpátky.
Nehledě na to, že když odstraníme ten lidský element, začíná to být trochu awkward - viděl*a jsi někdy meet and greet virtuálních YouTuberů*ek? It's giving... nothing. Představ si, že chceš jít na koncert Velvet Sundown a kdo tam bude stát? Karen ze Spongeboba? Exactly...
Umělá inteligence staví na tom, co už existuje. ChatGPT nezvládne vyprodukovat text, který už někdo předtím nenapsal. Můžeme se tady bavit o vykrádání, ale je tu ještě další věc, a to že umělá inteligence nám ničím hmatatelným nepřispívá. Kdybychom vyvinuli roboty, kteří myslí nezávisle a baví je něco tvořit, byla by to úplně jiná konverzace, ale tím, že ty věci netvoříme sami, ale jenom krmíme počítač nápady, pouze přidáváme algoritmické krávě žaludky, aby nám nakonec vyplivnula zmetek, který se jí několikrát vracel tam a zpátky.
Nic v tom není. Žádný další význam, jenom divná skládačka posbíraná po různých koutcích internetu. Chybíš v tom ty.
Je na tom vůbec něco pozitivního? Kolem a kolem, v kontextu všeho a v dlouhodobém měřítku... ne. Jeden z argumentů, který se v konverzaci AI a umění objevuje často je, že umělá inteligence ho dělá více dostupným i pro lidi, kteří nejsou tolik „talentovaní“. Ti z nás, co neumí kreslit můžou použít Midjourney, ti, co neumí skládat hudbu, mají k ruce Suno a na psaní je tu třeba klasický ChatGPT.
Jenže umění a kultura nejsou o talentu nebo dostupnosti. Každý, komu bylo někdy řečeno, že má hrozně velký talent, ti poví, že to tak vůbec není. Na začátku možná byla nějaká predispozice nebo zápal, ale nikdo není dobrý jen tak, je to o hodinách a hodinách zdokonalování se. A jo, umělá inteligence se taky musí zdokonalovat, ale nemá jak, pokud ji něčím nenakrmíme my. Za každým „Ty máš fakt talent!“ totiž stojí „Já vím, vydřel*a jsem si ho.“ A to umělá inteligence nikdy nenahradí.
Když to teda je trik, jak je to s tím zrcadlem? Good question. Projekty jako Velvet Sundown nejsou odrazem naší společnosti, ještě ne, nenech si to namluvit (konec konců ani mnou). Nenech si ani namluvit, že musíš Margaret Atwood nebo Monet, aby ses počítal*a.
Každým dnem to sice víc a víc vypadá, že nás AI umění předbíhá, ale ještě v tom bodě nejsme a pokud na tom alespoň pár lidem záleží, ani nikdy nebudeme. Já jsem jeden a ve dvou se to lépe táhne, ne?