Jeden z nejvýznamnějších mezinárodních summitů demokratických zemí je u konce. Co bylo jeho náplní a k jakým závěrům došli světoví leadři při letošním setkání v Hirošimě?
Každý rok se scházejí vedoucí představitelé a ministři sedmi největších demokratických zemí světa: USA, Spojeného království, Japonska, Francie, Itálie, Německa a Kanady. Včetně zástupců EU a dalších významných pozorovatelů, aby posílili vzájemné vazby a projednali naléhavé záležitosti.
Summit G7 má úlohu diskuzního fóra, které slouží k prohlubování multilateralismu a udržování diplomatických konexí, ale také k plánování (společné) budoucnosti mezi nejvlivnějšími zeměmi světa.
Na programu letošního zasedání se především projednávaly otázky války na Ukrajině, globálních dodávek potravin, bezpečnostní situace v Asii (Čína a Severní Korea), jaderného odzbrojení, umělé inteligence, změny klimatu, globálního zdraví, inflace a cen energií.
Nejdůležitější věci, které lídři G7 probrali? Patří mezi ně LGBTQ+ práva, hrozba Číny, pomoc Ukrajině nebo vyhlídky do budoucna.
Vedoucí představitelé uvedli, že zdůrazňují svůj „závazek v rámci celosvětového úsilí urychlit postupné ukončování využívání fosilních paliv.“ Chtějí tak do roku 2050 splnit cíle ohledně využívání čisté energie, a zamezit tak globálnímu oteplování, aby přesáhlo kritickou hranci 1,5 °C. Vyzvali i ostatní země, aby přijaly stejná opatření a připojily se ke společnému úsilí. Jedná se o dosud nejsilnější vyjádření světových lídrů ohledně postupného vyřazování fosilních paliv.
Kanadský premiér Justin Trudeau a Italská premiérka Giorgia Meloni se v projevu pustili do sebe kvůli LGBTQ+ právům. Kanada nesouhlasí s politikou Itálie, jejíž vedení je po posledních volbách silně pravicové a vyhrazené proti LGBTQ+ komunitě. Meloni zpětně nařkla Trudeaua a nazvala ho „obětí fake news“.
Japonský premiér Fumio Kišida a jihokorejský prezident Jün Suk-Jol se společně poklonili památce korejských obětí atomového bombardování v Hirošimě a oba představitelé pokračovali v úsilí o urovnání vztahů, které narušila japonská válečná brutalita.
Čína byla taktéž velkým tématem letošního summitu. Vyzdvižena byla v souvislosti s problémy, jako je Tchaj-wan, jaderné zbraně, ekonomický nátlak (využívání obchodu k šikanování jiných zemí) a porušování lidských práv, což podtrhuje rozsáhlé napětí mezi Pekingem a skupinou mocných zemí.
Přestože Ukrajina není jedním z členů G7, prezident Zelenskyj si získal pozornost všech lídrů a v Hirošimě, kde po celou dobu setkání vlály modrožluté vlajky jako vyjádření solidarity, přednesl proslov. Americký prezident Joe Biden poté odhalil dodatečný balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 375 milionů dolarů, zatímco ostatní představitelé G7 přislíbili pokračující podporu.
Ursula Von der Leyen prohlásila, že G7 je silnější než kdy dříve. Témata, na která se za EU zaměřovala, byla bezpečnost v Evropě a Asii, u které je třeba dodržovat zásady OSN, klima, a výhodná partnerství pro všechny strany.
Zdroj: Europa.eu, CNN, The Economist, Independent