(Ne)dávno:
Den, kdy svobodě svitla naděje

Pátek odpoledne, Albertov. Studenti se shromažďují na ohlášenou pietní akci. Chtějí již tradičně uctít památku Jana Opletala – vysokoškoláka, který 17. listopadu 1939 zemřel poté, co ho 28. října téhož roku postřelili nacisté. Padesát let od smrti člověka, který se postavil totalitě a zaplatil za to životem. Revoluce jako by byla cítit ve vzduchu.

Timeline demonstrace 17. listopadu 1989

Po deváté hodině večer násilí konečně skončilo. Část demonstrantů utekla, část byla zatčena. Pár šikovných zamířilo do Národního divadla, kde hercům vylíčili, co se právě stalo. Herci následně pomohli se šířením zprávy o zbitých studentech a potenciální revoluci i mimo Prahu. A co je nejdůležitější? Všichni se začali dozvídat o mrtvém studentu Martinu Šmídovi.

Mrtvý student Martin Šmíd

Přes víkend se i mimo Prahu rozšířila zpráva o smrti studenta, kterého měly ubít pluky Veřejné bezpečnosti. Pohár trpělivosti přetekl. "Nebudete nám mlátit naše děti!"

Ačkoliv se televize snažila zprávu o zabitém studentovi vyvracet, nikdo komunistům, kteří do té doby lhali, jako když (Rudé právo) tiskne, nevěřil. Proč taky. Až posléze se ukázalo, že byla celá akce s obětí studenta skutečně nahraná, dokonce ze strany StB. Komunisté tak doslova pohřbili sami sebe. A dobře jim tak!

Tenhle osudný večer už navždy zůstane vzpomínkou na neskutečně odvážné studenty, kteří se postavili despotickému režimu a odstartovali události dnes známé pod pojmem sametová revoluce.

17. listopad je jedním z mých nejoblíbenějších dnů v roce. Miluju procházku po Národní třídě. Miluju plápolání svíček u památníku. Miluju tu atmosféru. Díky za svobodu!