Přihlášení se k heyfomo
Napětí mezi Izraelem a Palestinou opět vzrostlo, obě strany ho chtějí před ramadánem zmírnit
Dekády trvající konflikt přetrvává i kvůli pokračujícímu schvalování stavby židovských osad na Západním břehu, který si přivlastňují Palestinci.
Konflikt mezi Izraelci a Palestinci se ani po dekádách neblíží svému ideálně mírovému konci. V posledních dnech došlo v oblasti Západního břehu opět ke střelbě a útokům, následkem čehož několik lidí zemřelo. Jedním z hlavních problémů současných vztahů je přitom pokračující schvalování stavby židovských osad na Západním břehu, na němž chtějí mít Palestinci společně s Pásmem Gazy a východním Jeruzalémem svůj stát.
Nešťastný vývoj v této oblasti začal už po první světové válce, kdy kontrolu nad územím předala tehdy poražená Osmanská říše Velké Británii. Zatímco tam už tehdy žila arabská většina, stále více se do oblasti začínali přesouvat Židé, v té době především proto, že Velká Británie měla dát, dle mezinárodního společenství v Palestině, vzniknout židovskému státu. Jejich migrace do země se o to více zvýšila za druhé světové války během holokaustu, a jelikož si nároky na území dělali Arabové i Židé, začalo růst násilí, a to jak mezi oběma stranami, tak mezi nimi a britskou nadvládou. Arabové navíc vnímali příliv Židů do oblasti jako formu evropského kolonialismu, proti čemuž se ostře vymezili.
V roce 1947 pak OSN rozhodla o tom, že má být Palestina rozdělena na dvě části, židovskou a arabskou, s tím, že Jeruzalém se stane mezinárodním městem. To ale Arabové odmítli, načež byla britská nadvláda rok poté ukončena a země už nadále nezvládala spravovat vzrůstající násilí. Židé tak volně vyhlásili na celém území vznik státu Izrael.
Následovala válka mezi oběma stranami, během níž došlo k úprku a vystěhování stovek tisíc Palestinců. Do konfliktu se navíc zapojily i sousedící země, Jordánsko začalo okupovat Západní břeh a Egypt Pásmo Gazy. Právě v těchto oblastech se nyní koncentruje nejvíce Palestinců, kteří nadále čelí útlaku ze strany Izraele. Ten navíc prohlašuje Jeruzalém za své hlavní město, a to i přesto, že má být dle mezinárodního společenství rozděleno mezi Židy a Palestince.
Konflikt v oblasti trvá už přes 100 let a v posledních dnech se násilí mezi oběma stranami opět vyostřilo, a to především na Západním břehu. Důležitou roli zde hraje také radikální hnutí Hamás. založené v roce 1987, které bojuje proti izraelské nadvládě a operuje především v oblasti pásma Gazy. Válku proti Izraeli vede Hamás zejména prostřednictvím sebevražedných atentátů a raketových útoků. I proto hranice Gazy Izrael i Egypt bedlivě hlídají. Snaží se totiž zabránit dodávkám zbraní, které by se mohly dostat do rukou Hamásu. Jedním z důvodů pro současné vyostření vztahů je vedle toho pokračující schvalování stavby židovských osad na Západním břehu, který si, jak už bylo zmíněno, přivlastňují Palestinci. I právě tento krok brání dalšímu posunu v jakýchkoliv případných mírových rozhovorech.
Zástupci Izraele a Palestinské autonomie se v posledních dnech shodli na zmírnění napětí i násilí před muslimským postním měsícem ramadánem, který se má letos krýt s židovským svátkem pesachem. Každoročně v tomto období napětí naopak stoupá a nezdá se, že by tomu tento rok bylo jinak.
Zdroje: ČTK, Council on Foreign Relations, Amnesty International, BBC, Vox