Podle expertky na mezinárodní právo se jedná o bezprecedentní krok, protože směřuje na představitele stálého člena Rady bezpečnosti OSN.
Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal v pátek zatykač na prezidenta Ruské federace Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou, a to v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině. Soud zahájil jejich stíhání konkrétně kvůli únosům stovek ukrajinských dětí z okupovaných území do dětských domovů a sirotčinců v Rusku, za což podle Haagu nese Putin zodpovědnost.
Pro Vladimira Putina a Rusko se nejedná o zásadní krok, který by přinesl větší změny, což potvrzuje i vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Veronika Bílková. Jelikož je Rusko nejen členem Organizace spojených národů, ale také stálým členem Rady bezpečnosti OSN, více než 120 států má povinnost Putina zatknout, pokud by vkročil do jejich jurisdikce. Státy totiž ratifikovaly tzv. Římský statut, na kterém je celý Mezinárodní soud založen. Pro ruského prezidenta se tak jedná především o cestovní omezení. Samotné Rusko jurisdikci mezinárodního trestního soudu neuznává.
Trestní řízení se nemůže v Haagu konat v Putinově nepřítomnosti, a tak soud může nadále jen sbírat důkazy a pokračovat v přípravných pracích. Pokud by byl Vladimir Putin zatčen, došlo by k jeho vydání do Haagu, je ale nepravděpodobné, že by do jedné ze 120 zemí vycestoval.
Odborníci, politici i ukrajinští představitelé označují krok Mezinárodního trestního soudu za bezprecedentní a důležitý, jedná se podle nich o začátek pohnání Ruska k odpovědnosti za válečné zločiny, kterých se na Ukrajině dopouští.
Zdroj: ČTK