Mental health issues ve filmech a seriálech

Vykreslovat struggles s duševním zdravím ve filmech a seriálech správně je velmi důležité. Studie podporují hypotézu, že to, co lidé vidí v televizi a ve filmech, významně ovlivňuje jejich vnímání reality a hraje roli při utváření jejich znalostí o světě, včetně veřejného mínění a společenského vnímání. Pokud je duševní nemoc ve filmu zobrazena nepřesně, může to vést ke škodlivým stereotypům, negativním postojům k duševně nemocným a překážkám pro lidi, kteří se s duševní nemocí potýkají.

Pojďme se tedy podívat na TV characters, které psychické poruchy a problémy zobrazují realisticky a mohou pomáhat šířit informovanost o jejich projevech, příčinách a možnostech copingu, a dokáží přinést pocit, že v tom nejsme sami, cause representation matters.

Duševní nemoc není main personality trait!

Zásadní chyby se dopouštěli primárně v minulosti filmaři a filmařky, když přibarvovali duševní nemoci tak, aby se jim hodily do konceptu snímku – dopouštěli se tak démonizace onemocnění. Scénáře redukovaly lidi s mental health issues na dvojrozměrná klišé a tvořily z jejich problémů jejich hlavní personality trait.

Naštěstí se v tomto Hollywoodu už do určité míry poučil, a máme řadu dobrých příkladů, jak se se zobrazením mental health issues vypořádat správně. Jedním z příkladů je použití metafor, které nám mohou pomoci lépe pochopit, co člověk s duševní nemoci prožívá.

Sydney Novak (I Am Not Okay With This.)

Perfektně toho využívá sedmidílný seriál I Am Not Okay With This od Netflixu. Je adaptací stejnojmenného komiksu od Charlese Forsmana, a řadím jej mezi moje nejoblíbenější tv series.

Hlavní postava Sydney, ztvárněná Sophií Lillis, je dospívající dívka, která se vypořádává s běžnými pubertálními problémy, jako jsou výkyvy nálad, sexualita, chození do školy a udržování vztahů s rodinou. V průběhu děje se nám však odkryjí její záchvaty úzkosti a telekinetické schopnosti, které s nimi souvisí.

Právě v těchto schopnostech tkví celá metafora. Když je Sydney smutná, naštvaná nebo zrovna prožívá panic attack, dokáže telekineticky pohybovat a ničit předměty kolem sebe. Její schopnosti jsou metaforou pro její emoce.

Realistické zobrazení

Teď se pojďme podívat na postavy, které dostaly prostor zobrazit své problémy otevřeně a upřímně se vším všudy. Vyprávění příběhů o tom, jak se fiktivní postavy učí žít s depresí, úzkostí a dalšími problémy, pomáhá odbourat bariéry, které lidem brání o nich mluvit. Tyto TV characters s duševními poruchami stojí jednoznačně v čele otevírání dialogu!

BoJack, Diane a Princess Carolyn (BoJack Horseman)

BoJack je animovaný seriál zabývající se bojem hlavní postavy se závislostí, depresí a následky zanedbávání v dětství. Příběh kombinuje BoJackův těžký a emotivní příběh s humorem a přináší tak jedno z nejpronikavějších zkoumání duševního zdraví v animáku. S psychickými problémy se potýkají i další postavy.

Postava BoJacka je všechno, jen ne dvojrozměrná. Jeho problémy s duševním zdravím a boj se závislostí jsou zobrazeny upřímným a podnětným způsobem. Tvůrce BoJacka Raphael Bob-Waksberg uvedl, že chtěl BoJackovy deprese zobrazit pravdivě a nechat lidi prozkoumat, proč je BoJack takový, jaký je.

V celém seriálu jde cítit, že jsou Diane a BoJack dvě postavy, které si skutečně rozumí on a deeper level. Velkou mírou k tomu přispívá jejich společný boj s duševním zdravím. Dianiny deprese jsou přímo zmíněny v první polovině 6. série, kdy ji její nový přítel Guy nabádá, aby brala antidepresiva. Dianin boj je upřímný a syrový a dokážete z ní cítit každou její emoci přesně takovou, jaká je.

Princess Carolyn v průběhu celého seriálu nabízí vhled do problematiky vysoce funkční deprese. Její postava je v podstatě protikladem postavy BoJacka, ačkoliv mají oba dva deprese. Tady jde právě skvěle vidět, že tento seriál nestigmatizuje psychické poruchy a uvědomuje si, že se na každém projevují odlišně.

Víc spoilovat nebudu, tenhle seriál si zkrátka pusť, stojí to za to.

Alyssa (The End Of The F***ing World)

Alyssa, ztvárněná Jessicou Barden, se ve druhé sérii seriálu The End Of The F***ing World vyrovnává s následky první série. Její arc je opravdu intenzivní introspekcí duševního zdraví, kdy se Alyssa vyrovnává s depresemi a zotavuje se z traumatu. Můžeme také slyšet její vnitřní monology a vidět její flashbacky z traumatu, které ji potkalo v předchozí sérii. Její příběh je zpracován poctivě a s respektem a nabízí vhled do možností copingu a chování lidí s PTSD a depresí.

Filmy a seriály nám mohou pomoci lépe pochopit některé duševní nemoci, ale pořád se jedná o zjednodušení reality, které může někdy přerůst v romantizování mental health issues. Podle studie ale mohou i přes zobrazené stereotypy lidem pomoci vytvořit si vztah k postavám s duševním onemocněním, ke kterým vzhlížejí, a může jim to pomoci lépe přijmout vlastní duševní nemoc.

Je důležité vysvětlovat, co jsou duševní nemoci, a jak je lze léčit. A protože film může výrazně ovlivnit chápání a názory lidí, měl by si filmový průmysl vzít příklad z výše uvedených filmů a seriálů a brát tuto problematiku vážně.