Megan Thee Stallion dropla japonský videoklip ke svému novému songu. Proč není cultural appropration, a co tedy je?
Raperka Megan Thee Stallion dropla začátkem srpna videoklip, ke svému songu Mamushi. Na tom spolupracuje ve featuringu s japonským rapperem Yukim Chibou a je to single z jejího nového alba Megan. Megan písničce ani původně neplánovala dávat takový spotlight, ale TikTok rozhodl jinak, když na song vytvořila taneček japonská tiktokerka Mona. Po nasazení do rádia a dobrém performance ho tam Megan začala více propagovat.
Mamushi je japonský druh hada, čímž Megan odkazuje na svou „hadí identitu“ podobně jako v písničkách Hiss nebo Cobra. A Megan s Yukim v něm plynule přecházejí mezi angličtinou a japonštinou. Megan také odkazuje na slavný film Dreams z roku 1990, když tančí se skupinou mužů s modrými obličeji.
Pod postem na účtu Diet Prada, ale i jiných sociálních sítích se mnozí uživatelé a uživatelky však ptali: „Není tohle kulturní apropriace?“ A odpověď je, že není. Pojďme si nejprve říct, co kulturní apropriace vlastně je. Je to přebírání a využívání prvků jiné kultury (často té potlačované, ne dominantní) bez toho, aby ten, kdo ji přebírá, měl dostatečné znalosti nebo respekt k této kultuře.
Jasným případem toho, kdy jde o cultural appropriation a zrovna také japonské kultury, je třeba videoklip Hello Kitty z roku 2014 od kanadské zpěvačky Avril Lavigne. Ta kulturu v klipu povrchově využívá a spíše paroduje / fetišizuje, narozdíl od Megan, která k ní přistupuje s respektem a mimo rappera Yukiho se na výrobě jejího klipu podíleli japonští tvůrci a točil ho japonský režisér. Klip se také natáčel v Japonsku a vychází z toho, že Megan má k jejich kultuře dlouhodobý obdiv a je zarytou fanynkou mangy.
Megan s touto písničkou také vystupovala na první campaign rally americké viceprezidentky a kandidátky na prezidentku Kamaly Harris, kde pronesla: „We about to make history with the first female president, the first black female president. Let’s get this done hotties.„Hotties for Harris!”