Které značky patří mezi fur-free a můžeme jim věřit?

Poprvé se o problematiku začala společnost zajímat v 80. letech, kdy se kožešiny staly oblíbeným doplňkem všech žen po celém světě. V té době byly symbolem bohatství a luxusu a jejich vysoká cena představovala exkluzivní zboží, které si nemohla dovolit každá žena.

Co je PETA?

Ve stejné dekádě vzniklo také celosvětově známé hnutí PETA (People for Ethical Treatment of Animals). To si díky svým kontroverzním protestům jako „We rather go naked than wear fur”, kdy se v ulicích Tokya objevili nazí i samotní majitelé společnosti PETA a některé topmodelky nebo kdy stoupenci organizace rozbíjeli auta na znamení nesouhlasu s automobilovým testováním na zvířatech, získalo vysokou popularitu.

V 90. letech se díky těmto demonstracím začaly prodeje kožešinových výrobkům razantně propadat. Mezi nejaktuálnější akce PETY patří protest na londýnském Fashion Weeku, kde si stoupenkyně hnutí nasadily ptačí masku a oblékly krvavé peří jako projev nesouhlasu s používáním peří pro návrhy módních kolekcí.  

Jako první se kožešinových výrobků vzdal návrhář Calvin Klein, který byl v roce 1994 konfrontován s hnutím PETA na svých módních přehlídkách, ale hlavně na tiskové konferenci, kam organizace přišla sdělit designérovi svůj postoj vůči jeho módním návrhům. Zároveň mu posprejovala logo červenou barvou a označila ho za vraha zvířat. Následně návrhář souhlasil s odebráním kožešinových návrhů ze svých kolekcí.

Podobně jako Calvin Klein čelil osobním útokům a protestům na módních přehlídkách i návrhář Karl Lagerfeld, jenž v té době navrhoval pro módní dům Chanel. Značka však dlouho tyto protesty ignorovala a k hnutí se připojila až v roce 2018.

Jaké značky se řadí mezi fur-free?

Mezi další značky, jež se charakterizují jako fur-free, patří Stella McCartney, Tommy Hilfiger, Ralph Lauren, Gucci, Giorgio Armani, Burberry, Michael Kors, Chanel, Coach, Chloé, Bottega Veneta, Balenciaga, Prada, Saint Laurent, Moncler a Dolce & Gabanna, která se zapojila tento rok. 

Otázkou zůstává, zdali nepoužívání kožešin jako oděvního materiálu opravdu vyřeší celkovou problematiku. Návrháři se odmítají vzdát kožešin nadobro, a tak je sami nahrazují syntetickou kožešinou, jež bývá vyrobena ze syntetických materiálů, jako je akryl nebo polyester– a ty nepatří mezi snadno zrecyklovatelné materiály.

Fakt, že se značky prezentují jako fur-free, nemusí nutně znamenat, že jsou také animal-free nebo cruelty-free. I přestože se na módních molech kožešiny již tolik neobjevují, většinu kolekcí stále tvoří materiály jako satén, kůže, bavlna nebo kašmír.

Tento krok však pro značky mnohokrát znamená pouhý marketingový tah spíš než upřímnou vůli přispět k lepšímu životnímu prostředí a ušetřit miliony zvířat. Pro značky je stále snažší variantou vzdát se jednoho materiálu než zlepšit celkové výrobní podmínky. I přestože se každým rokem k organizaci PETA připojují další módní domy, prodeje kožešin od 90. let vzrostly o 50 %. Vypadá to, že samotné veřejnosti je problematika kožešinového průmyslu lhostejná.

Mezi vzorové příklady patří například módní dům Gucci, který při svém výběru látek hledí na původ materiálů a pracuje převážně s plant-based látkami. Za zmínku stojí také značka Adidas, která vytvořila svůj známý model boty Stan Smith ve veganském provedení. 

Které značky stále podporují kožešinový průmysl?

Mezi značky, které nadále podporují kožešinový průmysl, patří například Alexander McQueen, Dior, Fendi, Hermes, Louis Vuitton, Prada, Marni, Valentino, Roberto Cavalli, Giambattista Valli nebo Alexander Wang. 

Jak můžeš pomoct i ty?

Pokud bys i ty měl/a zájem přispět ke zlepšení této problematiky, pak je nejlepším řešením nakupovat v secondhandech, obecně minimalizovat zbytečné nákupy levného oblečení a zaměřovat svou pozornost na kvalitní, plant-based materiály. Jako další krok je možné finančně podpořit organizaci PETA na jejich webových stránkách (https://www.peta.org) nebo podepsat petici bojující proti testování kosmetických produktů na zvířatech (https://eci.ec.europa.eu/019/public/#/screen/home).