K čemu je korespondenční volba a proč její schválení opozice šest dní blokovala?

V Poslanecké sněmovně probíhalo více než týden úvodní kolo projednávání o koaličním návrhu na zavedení možnosti korespondenční volby pro české občany*ky žijící v zahraničí. Ti mohou v současné době volit pouze na místních velvyslanectvích ČR, která se ale mnohdy nacházejí pouze v hlavním městě, mají omezené úřední hodiny nebo v zemi vůbec nejsou zřízena.

Sněmovna novelu podpořila a před dalším kolem sněmovního projednávání se jí budou zabývat poslanci a poslankyně z ústavně-právního a zahraničního výboru. 

Obstrukce opozice

Jen v úvodním kole zabralo mimořádné jednání celkem zhruba 63 a půl hodiny čistého času, zavedeno bylo tedy pravidlo, že poslanci a poslankyně mohou mluvit nejvýše dvakrát po deseti minutách. Poslanci a poslankyně stran SPD a ANO, kteří se proti korespondenční volbě ostře vymezují, a kteří ji považují za „ohrožení demokracie“, totiž strávili za řečnickým pultíkem i celé hodiny. Rekord pokořil předseda SPD Tomio Okamura, jehož projev trval 10 hodin a 44 minut – bez přestávky.

Opoziční poslanci a poslankyně při argumentaci proti korespondenčnímu hlasování hovořili o „riziku falšování“, zaznělo i obvinění, že „dojde k porušení ústavní podmínky tajnosti hlasování“. Na tuto problematiku ale vládní novela myslí, jak si vysvětlíme níže. Mezi řádky ale vyplynulo, že ústředním bodem jsou především hlasy voličů a voliček ze zahraničí, kteří v minulosti poměrně výrazně upřednostňovali vládní strany.Opozice proto například po vládě chtěla, aby novela začala platit až po volbách v roce 2025. Vládní strany tvrdí, že s volbami novela nesouvisí, chtějí lidem s již existujícím volebním právem přístup k volbám zjednodušit.

Výhody pro zahraniční občany*ky i český stát

Česká republika je jen jednou ze čtyř zemí Evropské unie, které korespondenční volbu stále nezavedly. Mezi ty další se řadí Chorvatsko, Malta a Francie – ta ale umožňuje hlasování ze zahraničí v místních a parlamentních volbách přes internet. Například v Německu (dřívější SRN) byla korespondenční volba zřízena už v roce 1957.

Hlasování poštou by výrazně ušetřilo peníze i čas Čechům a Češkám žijícím v zahraničí, kterých je na 600 tisíc. Ušetřil by navíc i samotný stát – podle vrchního ředitele sekce právní a konzulární Martina Smolka by totiž zavedení korespondenční volby bylo mnohem levnější než varianta zřízení většího množství volebních místností v zahraničí. K tomu by bylo potřeba také povolení od každého státu.

Jak by korespondenční volba vypadala?

Pokud by byl schválen koaliční návrh v nynější podobě, mohli by poštou volit ti, kteří budou v zahraničí zapsáni u příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Následně by včas museli požádat o hlasování poštou a nahlásit adresu, na kterou by chtěli obálky s identifikačním lístkem zaslat.

Na lístcích by pak volič*ka podpisem potvrdil*a, že hlasoval*a sám*sama za sebe. Volební lístek by vložila do hlasovací obálky, a tu pak spolu s identifikačním lístek do obálky doručovací, kterou by následně odeslal*a zpět zastupitelskému úřadu.

Po ukončení hlasování by doručovací obálky otevřely komise v zahraničí a účast voliče nebo voličky zaznamenaly do seznamu účasti. Hlasovací obálky by pak smísily ve volební urně s ostatními hlasy.

Zdroj: ČTK