Cestování se někdy může proměnit v hru Riskuj, kdy vám Jan Rosák v jeden moment nabízí lákavé výhry a v ten druhý se s vámi loučí a přeje vám šťastnou cestu domů. Jaké cestovatelské fuck-ups zažila nejen FOMO redakce, se dozvíš v článku.
Mám celkově problém s daty a časy a oni mají očividně problém se mnou. Už několikrát se mi stalo, že jsem si špatně zapamatovala čas nebo datum odjezdu. V lepším případě jsem jen počkala déle na zastávce. V horším případě jsem musela kupovat například novou letenku a přespat na letišti. Fuck-ups, které se staly mně, FOMO redakci, ale i dalším lidem máš naservírovaný přímo tady. Pouč se a pamatuj, že vždy může být hůř a štěstí přeje připraveným.
Před dvěma lety jsme odlétali na Maltu. Bylo na mně koupit autobusové lístky i letenky. Letenky jsem zvládla na jedničku. O jízdenkách na autobus se to ale už tak moc říct nedá. Když jsme přišli v 2 ráno k autobusu, který nás měl odvést z Olomouce do Vídně na letiště, tak jsme zjistili, že lístky, které jsem kupovala, jsou staré měsíc. Spletla jsem si měsíce. No nic, zavolali jsme na SOS linku aka mému bráchovi a ten nás odvezl do Brna, kde jsme potom přestoupili na autobus do Vídně. Od té doby mám doživotní zákaz nakupování jízdenek. @a.cechakova
Letošní výlet do Porta se nám záhadným způsobem zkrátil asi o dvacet hodin. S kamarádkou jsme jako poctivky přijely na vídeňské letiště o čtyři hodiny dříve, ať jsme v klidu a všechno stihneme. Vše šlo skvěle, prošly jsme security check a šly jsme ke gatu. Sedačky u našeho gatu byly plné, tak jsme se shodly, že si sedneme k tomu vedle. Ta místa byla lehce za rohem, takže jsme neviděly na náš gate. Samozřejmě yapping queens kecáme a říkáme si: „Hele, půjdeme se tam podívat, už tu sedíme docela dlouho.“
No, takže basically jsme prokecaly náš boarding. A pán u gatu nám jednoduše řekl: „You missed the flight.“ Takže jsme si koupily nové letenky, kdy jsme musely letět do Lisabonu a čekat na letišti 16 hodin. I přes noc. Nebudu lhát není to nic příjemnýho, ale maraton Pána Prstenů nás zachránil. Doporučuji si pečlivě hlídat časy a kecat kdyžtak až v cílové destinaci. @a.cechakova
Nám zrušili ubytko Airbnb v den ubytování v Paříži skrz nějaký fail, že nebylo dostupný, ale zároveň bylo, když jsme ho kupovali. Jenže pokud nekupuješ v Paříži ubytko dopředu, tak je strašně drahé. Začal jsem psát na podporu Airbnb, že jsem student a na účtu nemám ani korunu a že budu spát na ulici. Hodně jsem se hádal a nakonec po několika hodinách jsme dostali třeba 100 eur kompenzaci. To pokrylo vzniklé náklady. Můj osobní velkej fail je, že vždy se to snažím dělat, co nejvíc low budget a nakonec mě to vyjde jak all inclusive v Egyptě. @stepan_albert_
Ztratil jsem pas před odletem do Ameriky. Musel jsem si udělat rychlo-pas. Jeli jsme s mamkou do Prahy na americkou ambasádu, kde mi udělali snad nejrychleji, co to jde, vízum. Za 2 hodiny od návštěvy jsem měl v pasu vízum a další den jsem mohl odletět na turnaj do Ameriky. Watch your passport. @d_megi3
Loni v květnu jsem byla na Sicílii. Jen, co jsme přijeli, začaly povodně a jejich silnice jsou dost blátivý, takže to bylo dost dobrodružné. Všude ve městech a vesničkách blízko Etny, která zrovna začala být aktivní, padal sopečný déšť, což je černý déšť s prachem. I Italové zastavili auta a čekali, až to přejde, protože to prostě nešlo setřít ani stěračem. Problém byl, že jsme málem sjeli na blátě ze srázu nebo čekali tři hodiny na dálnici, až přestane padat popel. Pak nám kvůli tomu zrušili zpáteční let a čekali jsme na letišti až se sopka uklidní. anonym
Kvůli špatným povětrnostním podmínkám jsme neodletěli z Madeiry. Protože letadlo mělo zpoždění a nestihli bychom další let v Portu, tak jsme si koupili nový let (Ryanair nebyl schopen nic najit) na další den, takže znovu zabookovat ubytko atd. Pak jsme zahájili pokus o vracení peněz, kdy lidi na chatbotu nás odpálkovali, jen odkázali na nějaký formulář, který nefungoval. Po týdnu ustavičného psaní i capslockem už je to přestalo bavit a peníze nám vrátili za všechny letenky. Doporučení je mít nejlepší pojištění, aby ti proplatili zpoždění, ubytko a všechny výlohy. Plus si schovat účtenky, aby ti to pojišťovna mohla proplatit. Ať je to oběd, jízdenky, Uber atd. Neudělala jsem ani jednu věc a zaplakala jsem. S nízkonákladovkama neztrácet nervy, vytrvat a být otravní. @martulatvrdonova
V Itálii jsme měly jet z letiště vlakem. Měl jet 13:09 a nic, 13:30 furt nic, ale na ceduli bylo napsané, že už jel. A oni furt něco hlásili v tom italským rozhlase. A pak přijel až 15:09, protože ho prostě zrušili. Average Italy experience. @emadzurillova_
Můj největší fuck-up je asi kyjevské letiště. Tam je těch fuck-upů hned několik: Cestovaly jsme s kámoškama, které byly underage a já byla plnoletá, jejich rodiče na mě napsali plnou moc, kterou nechali udělat v angličtině (hodně dobrá věc!!!). Jenže na Ukrajině jsme potřebovaly něco řešit a když jsem jim ukázala plnou moc, tak byli jako „haha nice, chceme to v ukrajinštině ověřené od notáře“. Takže tam byl první fuck-up. Volaly jsme na českou ambasádu a na tu bych ani zdaleka nespoléhala, protože miss girl zněla, že ani neví, v jaké zemi je, a přehazovali si nás tam jako horké brambory. @diana_bun_
Další fuck-up byl přímo na letišti, kde bylo hrozně moc příletů a odletů. Byly tam šílený fronty. Musely jsme je vystát a pomalu jsme nestíhaly letadlo. Když jsme doběhly ke gatu, tak tam sice ještě nástup byl, ale paní nás už nechtěla pustit (doporučuju předbíhat frontu, v pohodě pouštějí). No a tak jsme byly seklé 15 hodin na letišti bez kufrů v mezinárodní zóně, kde nás nechtěli pustit zpátky, protože by nám museli škrtat vízum a nemuseli vypsat nový (funky věci). @diana_bun_
Jednou se nám stalo, že jsme jeli do Chorvatska a mamka byla prostě hlavní navigátorka a říká otčímovi "Hele můžu už spát? Zvládneš to?" a on že jojo, tak borka usnula a on omylem blbě odbočil a místo jedenácti hodin jsme jeli sedmnáct. Nevyřešilo se to nijak, nešlo se nikde otočit, takže jsme přijali svůj osud a jeli jsme dál. @katarinavlckova_
Na Mallorce moje ségra v den odjezdu domů zaspala a ujel nám domluvený transfer, který jsme platili předem.A kvůli tomu jsme si museli zavolat DALŠÍ fucking drahý taxík, který stál dva a půl tisíce, ale aspoň jsme to stihli na to letiště. Přiběhli jsme tam, když už nás volali na gate. Ponaučení asi je, že si nastavte víc budíků a znejte aspoň trošku jazyk země, ve které jste, protože v pět ráno běhat po resortu a hledat někoho, kdo má kontakt na taxík, byla po dvou lekcích na duolingu bomba. @katarinavlckova_
Jeli jsme do Hřenska a měli jsme zaplacený penzion, jenže jsme tam přijeli a paní majitelka na nás koukala jak na Jiříkovo vidění, protože nevěděla, že si ho někdo přes booking rezervoval a má tam ubytované jiné lidi. Naštěstí o pár desítek metrů dál měl hotel její brácha a nechal nás se u něj ubytovat bez příplatku. ALE! Ten hotel toho bráchy byl mnohem víc fancy a fakt mnohem hezčí, takže ve finále good for us. - @katarinavlckova_
Asi nejhorší zážitek, co se mi stal, byl na mém solo tripu po Skandinávii, když jsem potřebovala brzy ráno vstát, protože mi letělo letadlo z Malmö do Stockholmu, ale miss girl zaspala s tím, že to letí za hodinu a půl a letiště je třičtvrtě hodiny cesty taxíkem. Zavolala jsem si bolta a panu řidiči řekla, ať prostě jede jak ďábel, jináč jsem stuck v jiný zemi. @katarinavlckova_
To jsme takhle byli na dovči v Polsku, a protože s bojfrendem milujeme hory, naše dovolené jsou vetšinou v pohorkách, navíc máme psa, takže ideální. Měli jsme nachystaný výlet ze Zakopaného k horským jezerům na polské straně Tater. Spousta lidí na netu psala, že Poláci milují psy, že se k nim chovají hezky a že vždy každého psa rádi vidí (třeba v restauraci atp). Tudíž mě vůbec nenapadlo si zkontrolovat, jestli s náma Freya může i do zmíněných hor. O zákazu psů ve SK Tatrách vím, ale o tomto jsem nevěděla. Poláci mají zákaz psů ve všech národních parcích. Takže ponaučení je - když cestuješ se psem, neposlouchej lidi na netu a všechno si předem zjisti. @anickadusicka__
Když jsem byla jako au-pair v Anglii, moje rodina žila od centra Londýna asi hodinku a něco nadzemkou. A v Londýně jsou lidi zaměstnáni v železniční správě fakt hodně nespokojení. Měla jsem zrovna nějaký Tinder date v centru, když probíhaly největší protesty zaměstnanectva. Což jsem nevěděla. A víte, jak vypadá protest železničářů? Ruší spoje. A tak jsem zůstala trčet v dooost pozdní večerní hodinu na Piccadilly Circus a nejelo mi nic domů - na stránkách dopravce to ale bylo všechno napsané. Takže - pokud jsi závislý*á na dopravě, vždycky zkontroluj stránky dopravce (i kvůli různým festivalům, státním svátkům atp). @anickadusicka__