Přihlášení se k heyfomo
Kluci na TikToku křičí: „Bring back bullying.“ Jak daleko ještě zajde toxická maskulinita?
„Everybody is so fucking soft,“ křičí bílý cisgender muž a rozhazuje přitom rukama. Volá po návratu šikany, která má podle něj skoncovat s „negativitou“, která dnes ovládá svět. Když někoho šikanuješ a řekneš mu na rovinu, jak se věci mají, tak to podle něj není šikana, ale forma konstruktivní kritiky. A přesně tohle tvrdí i další lidé, kteří volají po „navrácení šikany“.
Šikana nás má prý zocelit, skoncovat s epidemií přecitlivělosti a tím, že k sobě dnes nikdo není upřímný. Chtějí se vrátit k tomu, jak to bylo dřív. Good old “normal” days. Toho ale přece nedosáhneme, pokud se neustále bojíme, že budeme canceled a tak držet své emoce na uzdě. Pojďme se vykašlat na jakoukoliv empatii a říkejme všem do očí, jak to sakra je.
Pokud teď čteš s otevřenou pusou a cítíš, jak ti tělem projíždí vztek, same.
Návrat šikany je samozřejmě jeden z nejhloupějších výplodů TikToku a hned si řekneme proč.
Děti nemívají k šikaně validní důvody
Bros si myslí, že tě šikana zocelí a vychová silné jedince, tak, jako to udělala jim (já vidím spíš ublížené vnitřní dítě, if you ask me). Jenže šikana se netýká věcí, které by se daly zaškatulkovat jako konstruktivní kritika. Většinou jde o něco, za co nemůžeme, tedy s čím jsme se prostě narodili. A tak šikana velmi často dopadá na děti, které jsou jakkoli znevýhodněné, ať už sociálně nebo zdravotně.
Když mě třeba ve třetí třídě šikanovali za to, že mám chlupaté ruce, nic konstruktivního mi to nepřineslo. Maximálně tak mindrák na několik dalších let. Jo, a ruce si holím dodnes.
Jake Paul nebo Adam Jícha jako nástupci Jamese Charlese, coming out Petra Máry a Skibidi toilet live action: Jak Sora maže hranici mezi fikcí a realitou
Ale ne každý, kdo byl šikanovaný, měl takové štěstí jako já. Nespikla se proti mně celá třída, děti mi nevymyslely posměšné přezdívky, neštítily se mě. Šikana má mnoho podob, od posměšků a vyčlenění až po fyzické nebo psychické týrání. V extrémních případech může vést i k tomu, že si šikanované dítě vezme život.
Říkat proto „bring back bullying“ je nejen extrémně nezodpovědné, ale i nebezpečné. Jen proto, že sis tím prošel*a ty a zvládl*a to, neznamená, že si tím musí projít i někdo jiný.
Čeho chtějí šikanou dosáhnout?
Ptám se sama sebe, zatímco si pouštím už páté video namachrovaného týpečka, který vyzdvihuje šikanu na školách. Zajímavé je, že to nikdy není třeba dívka tmavé pleti. I wonder why. Zdá se, že tihle muži nechtějí jen skoncovat s tím, že jsme všichni „sněhové vločky“, ale i s tím, že je někdo jiný než oni. Protože právě jinakost se šikanou nejčastěji trestá.
Jde taky o odpověď na cancel culture, protože je už nejspíš nebaví skrývat svou drsnou a necitlivou stránku za strachem z toho, že budou zatraceni. Kluci jsou unavení z empatie, pojďme být na sebe zase zlí. Nenechte se ale zmást, až vám budou tvrdit, že to je jen radikální upřímnost. Nejsou pravdomluvní, ale krutí. A přesně to TikTok miluje. Protože kontroverze tam nejlíp prodává.
Buďme proto kritičtí
Celý tenhle trend zlehčuje skutečná traumata lidí a je naprosto neuctivý vůči obětem šikany po celém světě. Upřímně, kolik z nás bylo šikanováno a přálo by to i vlastnímu dítěti? Nebojme se proto tomuhle kultu „tvrdosti“ vzepřít. Protože jestli si to šikanátoři ještě nevšimli, svět je dost temné místo i bez nich.