Do českých kin míří očekávaný snímek Oppenheimer režiséra Christophera Nolana, který se bude zabývat životem známého jaderného fyzika. Kdo tedy Julius Robert Oppenheimer, neboli otec atomové bomby, skutečně byl?
V českých kinech proběhne už zítra slavnostní premiéra dlouho očekávaného filmu Oppenheimer legendárního režiséra Christophera Nolana, který pojednává o příběhu otce atomové bomby, amerického teoretického fyzika Juliuse Roberta Oppenheimera.
Hlavní roli si ve snímku zahraje Cillian Murphy, známý například z Peaky Blinders, seriálu, ve kterém ztvárnil postavu Tommyho Shelbyho. Na plátně se ale objeví také Florence Pugh, Rami Malek, Emily Blunt nebo Matt Damon. A abychom byli před shlédnutím filmu uvedeni do kontextu, pojďme se podívat na to, kdo skutečný Robert Oppenheimer tedy vlastně byl.
Oppenheimer se narodil v roce 1904 v New Yorku do rodiny zámožného obchodníka pocházejícího z Německa. Studoval na Harvardově univerzitě fyziku a chemii a v jednadvaceti letech ji úspěšně dokončil. Kromě toho ale exceloval také v latině a v řečtině a zajímal se o poezii a východoevropskou filosofii. Rok po dokončení Harvadu odjel studovat do Evropy, nejdříve do Cavendish Laboratory v Cambridge a pak na univerzitu v Göttingenu. V obou městech se tehdy zabýval molekulovou fyzikou, spolupracoval s významnými fyziky tehdejší doby a publikoval své první vědecké práce.
Po obhájení disertační práce v Göttingenu v roce 1927 se vrátil zpět do Spojených států, kde pracoval na nových publikacích. To mu umožnilo další cestu do Evropy, tentokrát na univerzity v Leidenu a v Curychu. Nevydržel zde ale dlouho a ještě téhož roku se vrátil do USA, kde zahájil pedagogickou činnost a své působení na univerzitách v Berkeley a Pasadeně. V té době se Oppenheimer zajímal především o kvantovou elektrodynamiku a kvantovou mechaniku a následně začal přednášet i na Kalifornské univerzitě. Jeho lekce lákaly studenty fyziky a chemie z celých Spojených států a Oppenheimer byl v roce 1943 zvolen členem Akademie věd.
Kromě své kariéry si ale našel čas i na osobní život. Známý byl především pro svůj mládenecký způsob života, čemuž dal konec v roce 1940, když se oženil s Katherine Puening Harrison. Do té doby se ale vídal s mnoha ženami, z nichž nejdůležitější pro jeho příběh byla komunistka Jean Tatlock. Kvůli ní dokonce Oppenheimer vstoupil do komunistické strany a zároveň ji financoval, což skončilo po setkání s jeho budoucí ženou Katherine.
V roce 1941 byl Oppenheimer jakožto uznávaný jaderný fyzik zapojen do komise, která měla určit potenciál jaderné energie ve vojenské oblasti. Ze své vlastní iniciativy Robert Oppenheimer následně prováděl další zkoumání a jen o rok později byl založen projekt Manhattan, který měl za cíl vyrobit atomovou bombu dříve než Němci. To se povedlo a po svržení bomb na Nagasaki a Hirošimu v srpnu 1945 byl Oppenheimer už známý po celých Spojených státech. Když ale viděl následky, které s sebou používání atomových bomb nese, od dalšího výzkumu v této oblasti se odklonil a vrátil se ke svým původním tématům, především tedy mezonům.
Po konci druhé světové války se stal Robert Oppenheimer významným členem několika organizací, například ředitelem v Institute for Advanced Study v Princetonu, kde kolem sebe shromažďoval talentované fyziky a dokázal tak institut povznést na uznávanou úroveň. Jeho řízení se věnoval v podstatě až po zbytek svého života, tedy do roku 1967, kdy po vážné nemoci zemřel. Odkaz otce atomové bomby nicméně žije dál a jak všichni víme, je momentálně aktuální více než kdy dřív.
Zdroje: Britannica, The Guardian, BBC, Techmania Science Center