V Praze vznikne centrum pomoci pro oběti sexuálního násilí

Na 25. listopad připadá Mezinárodního den proti násilí na ženách. V Praze příští rok vznikne specializované centrum pro oběti sexuálního násilí – první v Česku. Rozšíří tak čtyři již existující centra pro oběti domácího násilí – v Brně, Mostě, Českých Budějovicích a Ostravě.

Některé národní studie ukazují, že až 70 procent žen v životě zažilo fyzické nebo sexuální násilí, jehož pachatelem byl jejich intimní partner. Podle průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 2015 zažilo v Česku fyzické nebo sexuální násilí 32 procent žen, sexuální zneužívání 12 procent žen a znásilnění 5 procent žen.

Výzkum společnosti MindBridge Consulting pro organizaci proFem navíc ukázal, že s nějakou formou sexuálního obtěžování nebo sexuálního násilí se setká během svého života 54 procent žen, se znásilněním pak 9,2 procent žen. To je v přepočtu asi 409 tisíc žen v Česku.

Poslední zpráva evropské sítě proti násilí WAWE říká, že u nás nejsou služby pro oběti sexuálního násilí dostupné. Chybí tu centrum pomoci i krizová linka.

"Centrum pro oběti znásilnění a sexuálního násilí u nás zatím nemáme ani jedno. Přitom například v Belgii či Dánsku je takové centrum v každém regionu. V příštím roce by mělo vzniknout pět nových center pro oběti různých forem násilí na ženách," řekl šéf odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády Radan Šafařík.

Středisko bude sídlit na Praze 6 na Břevnově. Provozovat ho bude organizace proFem, která se touto problematikou zabývá.

V centru se obětem dostane krizové pomoci. K dispozici budou krizová lůžka, psychoterapie, sociální i právní poradenství. Možný bude odběr vzorků pro případné důkazní řízení i zprostředkování advokátního zastoupení.

Šafařík také dodal, že průzkumy ukazují, že například domácí násilí zažila v Česku každá třetí žena a každý čtrnáctý muž.” V přepočtu je to 40 tisíc žen každý rok," podotkl Šafařík. Na policii se obrátí jen zlomek obětí.

Jak uvádí organizace proFEM, oběti sexuálního násilí často prožívají doživotní následky fyzického, psychického, sociálního a emočního charakteru.

Ve fyzické rovině se většinou jedná o různě závažná poranění pohlavních orgánů, nechtěná těhotenství nebo o nákazu sexuálně přenosnými nemocemi.

V psychické a emoční rovině se pak nejčastěji jedná o stavy deprese, poruchy spánku, odmítání veškerého fyzického kontaktu nebo naopak promiskuitu. Oběti také často trpí posttraumatickou stresovou poruchou, při které opakovaně prožívají traumatickou událost a vyhýbají se místům a situacím, ve kterých k události došlo.

Násilí do moderní společnosti nepatří. Vytvořme proto obětem bezpečné prostředí, ve kterém se mohou svěřit a dostat náležitou pomoc.