Přihlášení se k heyfomo
Kauza Diddy: TikTok jako zdroj informací - smash or trash?
Diddyho kauza je opředena celou řadou konspirací a nepodložených informací, u kterých jsme se v sérii článků snažili potvrdit nebo vyvrátit jejich pravdivost a uvést je na pravou míru. O tom, jak přistupovat k informacím, které čerpáme z TikToku, jsme si povídali s novinářem Janem Žabkou z redakce Okraj.cz, který se věnuje tématu manipulací na sociálních sítích.
Creators na TikToku nejsou novináři, jde jim hlavně o sbírání lajků
TikTok v Česku používá asi 2,5 milionu lidí a dominuje mezi používanými sociálními sítěmi především u mladých do 30 let. Třetina lidí vůbec nekonzumuje zprávy z médií a informace o okolním světě získává právě ze sociálních sítí, což může být problematické.
Tvůrci a tvůrkyně příspěvků se svým obsahem nikomu nezodpovídají a od tradičních médií se proto zásadně liší. „Rozdíl je hlavně v tom, že autor tiktokového videa většinou nemá žádná pravidla oproti novinářům. Novinář se zodpovídá svému editorovi a informace prochází systematickým procesem ověřování. Influencer si informace vybírá a zveřejňuje jen na základě vlastního přesvědčení a svědomí. Neřídí se žádným etickým kodexem a jeho cílem není primárně pravdivě informovat, ale především sbírat lajky a sdílení. To může vést k chybovosti informací či přímo k manipulaci,“ sdělil pro Heyfomo novinář Jan Žabka z redakce Okraj.cz, který se věnuje tématu manipulací na sociálních sítích.
Kauza Diddy: Deníkové zápisy Kim Porter, tunely pod jeho sídlem a smazané účty, tohle jsou další wild teorie
Ani štítek ověřeného účtu nezaručuje ověřené informace
„Community notes ani ověřené účty nezaručují, že informace bude pravdivá. Navíc v době, kdy na řadě sítí lze za „ověření“ zaplatit, relevance tohoto štítku se snížila na minimum,“ říká Žabka. Stejně jako další témata i kauza Diddy ukázala, že se na TikToku i neověřeným informacím daří a získávají miliony zhlédnutí.
V komentářích jde vyčíst, že obsahům videí lidé doopravdy věří, považují je za pravdivé a v mnoha případech je i sdílejí dál. „TikTok je plný falešných videí, které se nás snaží zmást. Jde především o falešné pranky, nepravdivé soutěže, sehrané dobročinné aktivity nebo třeba falešné záchrany zvířat. Těch politických či sociálních dezinformací a manipulací je tam ale menšina, stále je to přeci jen hlavně zábavní sociální síť. Je především na uživateli, čemu uvěří,“ dodává Žabka.
Proč věříme konspiračním teoriím a dezinformacím?
Nemá smysl ověřovat si všechno, u některých témat je to ale potřeba
„Je nesmysl si všechno na jakékoli síti ověřovat. Vidíme tedy desítky i stovky videí denně, v takovém množství nemáme kapacitu se každému individuálně věnovat,“ říká Žabka. Podle něj je potřeba začít se zajímat o pravdivost informace ve dvou případech:
1. Informace v nás vyvolává silnou emoci
Může jít o strach, paniku, úzkost, ale i nějaký silný pocit štěstí. V takovém případě si můžeš položit otázku, proč to v tobě tento pocit vyvolává a zda jde o záměr autora*autorky. A pokud ano, co tím sleduje a jak se toho snaží dosáhnout. Dělá to u dalších videí? Snaží se, ať se na základě té emoce nějak rozhodneš (posílat někam peníze, volit někoho ve volbách, přeposlat to někomu dalšímu)?
2. Téma informace je pro nás důležité
Může jít o téma genderu, životního prostředí, politika, cokoli. Když chceš v nějakém tématu mít přehled, v té chvíli věnuj videím více času, abys získával*a co nejrelevantnější informace.
Jak informace ověřovat?
- Googluj. Píší o tématu i na jiných platformách nebo v médiích? Co o něm píšou?
- Zkontroluj autora či autorku videa. Znáš ho? Čemu se odborně věnuje? O čem jsou jeho další videa? Je „expert“ na všechno, nebo rozumí do hloubky skutečné jednomu konkrétnímu tématu?
- Kriticky zhodnoť informaci.
- Neřiď se tím, co si ty myslíš, že je správné. Správné ≠ pravdivé.
- Obsah je věrohodný tak, jak jsou věrohodní tvůrci, které sleduješ. Sleduješ novináře, média nebo odborníky, nebo konzumuješ jen influencery a random lidi, kteří ti tam říkají své názory na svět?
„Jako lidé máme tendenci věřit tomu, co se shoduje s naším názorem, a nevěřit tomu, s čím nesouhlasíme. Na to je fajn myslet.“
Rabbit hole is a trap. Jak se z ní dostat?
Každý zná ten pocit, kdy ho algoritmy chytí a půl hodina scrollování a zkoumání všech zákoutí nějakého tématu na TikToku uběhne jako nic. Čím víc štěňátek a koťátek budeš sledovat, tím víc jich na for you page budeš mít, dokud si algoritmus nevšimne, že tě zaujalo něco jiného.
„Může se stát, že spadneš do rabbit hole nepravdivých informací, dezinfa o Ukrajině, konspirací o placaté zemi, čehokoli. Konspirace a dezinformace v nás vyvolávají pocit, že nemůžeme ovlivňovat život kolem nás, že jsme neustále ovládání nějakou vyšší mocí, že neznáme pravdu, že nelze nikomu věřit, vše je jinak nebo že na světové krize existuje jednoduché řešení,“ vysvětluje Žabka.
Mysli na to, že dostat se do rabbit hole a pociťovat například strach nebo frustraci u některých témat není žádná ostuda. Pokud se to stane někomu z tvých kamarádů nebo kamarádek, nezesměšňuj ho*ji a pokus se pochopit, proč tomu věří.
„Je normální mít rozdílné názory, byť si u některých témat myslíme, že by přeci jasně měli všichni mít stejný názor. Je normální taky nesouhlasit, ale nikdy nezměníme něčí názor, pokud z něj budeme dělat hlupáka, naivku, budeme ho ignorovat, budeme tvrdit, že jsme lepší, protože my víme, jak to je správně,“ uzavírá téma Žabka.