Přihlášení se k heyfomo
Kanada chce do roku 2025 přivést do země až 1,5 milionu přistěhovalců
Severoamerická země tak cílí na zaplnění mezery v ekonomice, která zůstala po odchodu stárnoucích lidí z baby boomu.
Začátkem tohoto měsíce oznámila kanadská federální vláda v čele s premiérem Justinem Trudeauem ambiciózní plán. Do země chce totiž do roku 2025 přivést až 500 tisíc přistěhovalců ročně, tedy celkem až 1,5 milionu imigrantů. Může se zdát, že se o nijak zvlášť závratné číslo nejedná, když ale porovnáme tuto novou politiku s ostatními zeměmi, rozdíl je očividný. Podle tohoto plánu by totiž Kanada měla každoročně přijmout přibližně osmkrát více trvalých obyvatel (v přepočtu na počet obyvatel) než Velká Británie a čtyřikrát více než její jižní soused, Spojené státy.
Kanada má dlouhou historii přijímání vyšších počtů přistěhovalců, kteří mají právo zůstat v zemi na dobu neurčitou, přitom ale nejsou občany. Jen vloni přijala země 405 tisíc permanentních obyvatel, což je dosud nejvíce v její historii. Důvod je přitom naprosto jednoduchý: Kanada se snaží udržet svou populaci i ekonomiku v růstu. Stejně jako spousta dalších západních zemí má i ona stárnoucí populaci a nízkou porodnost, což znamená, že aby mohla do budoucna růst, musí přivádět vyšší počty přistěhovalců.
Podle tiskové zprávy, kterou kanadská federální vláda publikovala, představuje imigrace už nyní prakticky veškerý přírůstek pracovní síly v zemi, a do roku 2032 se dokonce očekává, že bude představovat také veškerý přírůstek obyvatelstva země. V současné době je přibližně každý čtvrtý Kanaďan přistěhovalcem, což je nejvíce mezi zeměmi G7. Pro kontrast – ve Spojených státech, které jsou běžně nazývány tavicím kotlem, žije pouze 14 % přistěhovalců.
Kanada je nicméně svou přistěhovaleckou politikou dlouhodobě proslulá. V 60. letech 20. století totiž přešla od systému kvót, v němž byly různým zemím přidělovány různé cíle, k bodovému systému, který upřednostňuje vysoce kvalifikované jedince. Ti pak mohou snáz přispět kanadské ekonomice. Země se tímto systémem řídí dodnes, ačkoliv je ve světě ojedinělý (podobné systémy zavedla pouze Austrálie a Nový Zéland). Postoj kanadské vlády k přistěhovalectví se každopádně výrazně liší od postojů vlád západních zemí, jako je například Švédsko nebo Itálie, kde se krajně pravicoví lídři naopak snaží přistěhovalectví omezit a imigranty obviňují z kriminality.
Zdroje: Bloomberg, BBC, The New York Times