Přihlášení se k heyfomo
Jednání o konci války na Ukrajině explained
Dnes jsou to tři roky od začátku války na Ukrajině a debaty o ukončení války jsou v posledních několika dnech ve světové politice aktuálním tématem. Nejvýraznější postavou je v mezinárodních řešeních o míru Donald Trump, který válku slibuje rychle vyřešit, jak to ale zatím probíhá?
Zvolení Trumpa a ukončení války do 24 hodin
6. listopadu 2024
Na podzim loňského roku slíbil vítěz prezidentských voleb Donald Trump ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin s tím, že se mu to podaří ještě před nástupem do úřadu, tedy do 20. ledna 2025.
Dnes už americký prezident nějakou chvíli úřaduje a i přes to, že válku zatím neukončil, tak se toto téma začalo ve světové politice intenzivně řešit a se strhla i lavina jednání o konci války.
Šéf NATO svolal schůzku o příměří na Ukrajině
18. prosince 2024
Generální tajemník NATO Mark Rutte svolal do Bruselu schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími evropskými lídry. Tématem jednání bylo poskytnutí další pomoci Ukrajině, zejména pokud jde o protivzdušnou obranu, ale i možné budoucí mírové rozhovory.
Prezident Ukrajiny Zelenskyj vnímal schůzku jako dobrou příležitost probrat bezpečnostní záruky pro Kyjev v současnosti i do budoucna. Prezident také dodal, že je pro něj velmi důležité, aby partneři Ukrajiny zaujali jednotný postoj k tomu, jak zemi posílit v jejím boji s Ruskem. Za nejvyšší záruku bezpečnost tak považuje členství v NATO. Některé státy s tím ale po dobu trvání války nesouhlasí.
Rutte sdělil, že chce diskutovat o způsobech, jak zajistit Ukrajině silnou pozici pro případná budoucí mírová jednání s Moskvou a také se chce bavit o ekonomice Ukrajiny nyní a po případném uzavření mírové dohody. Mark Rutte se už dříve vyjádřil, že podmínky mírových jednání by měla stanovit Ukrajina, Rusko a další aktéři přítomní u vyjednávacího stolu. Podle něj by bylo moudřejší se nyní soustředit na zajištění všeho potřebného k tomu, aby zabránila ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi zvítězit.
Mnichovská bezpečnostní konference
14. - 16. února 2025
Hlavním tématem Mnichovská bezpečnostní konference byla letos válka na Ukrajině a jednání o jejím ukončení. Klíčoví světoví lídři opakovaně varovali před opakováním chyb minulosti, zejména politiky appeasementu, která selhala v roce 1938. Předseda konference Christoph Heusgen zdůraznil, že ústupky agresorovi nefungovaly tehdy a nebudou fungovat ani dnes.
Evropští představitelé v průběhu tří dnů také varovali před možnou dohodou mezi USA a Ruskem, která by Ukrajinu i Evropu obešla. Český prezident Petr Pavel zdůraznil, že mírová dohoda nesmí být v rozporu se zájmy Ukrajiny ani Evropy a že pro spravedlivé řešení je nutné udržet vojenskou podporu Ukrajiny. Podobně finský prezident Alexander Stubb upozornil, že Ukrajina nesmí skončit jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo část své suverenity.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podpořil vznik evropské armády a zdůraznil, že Ukrajina nemůže přijmout příměří bez pevných bezpečnostních záruk. Německý kancléř Olaf Scholz ujistil, že Berlín nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajině nadiktován, a slíbil pokračování podpory.
Kontriverze na schůzi vyvoval americký viceprezident J. D. Vance, který ostře kritizoval stav evropské demokracie a vyvolal obavy z odklonu USA od tradiční podpory Evropy. Jeho projev byl některými evropskými lídry interpretován jako pokus vyvolat roztržku mezi spojenci.
Evropští představitelé se nyní budou muset sjednotit na společné strategii, jak pokračovat ve vojenské i politické podpoře Ukrajiny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že pád Ukrajiny by oslabil nejen Evropu, ale i Spojené státy.
Krizový summit v Paříži
17. února 2025
Schůzku v Paříži sezval francouzský prezident Emanuel Macron poté, co Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg šokoval evropské lídry prohlášením, že Evropa nebude mít místo u jednacího stolu pro rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války. Jedním z hlavních cílů této schůze bylo stanovit společný postoj evropských zemí k Ukrajině.
Pařížskému summitu předcházely debaty o vyslání vojáků na Ukrajinu jako jedné z forem bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi. Shoda mezi evropskými zeměmi ale v této otázce zatím nepanuje. Evropští lídři se však shodli na potřebě zvýšit vojenské schopnosti Evropy i její výdaje na obranu, a také že by bylo nebezpečné zahájit příměří bez mírové dohody. Bezpečnostní zárukou by v takovém případě mělo podle Britského ministerského předsedy být USA. Podle něj je to jediný způsob, jak účinně odradit Rusko od dalšího útoku na Ukrajinu. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Macron to uvedl na síti X. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, aby možné příměří s Ruskem neskončilo jako dohody z Minsku, které nedokázaly zabránit ruské invazi v roce 2022.
Rozhovory mezi Ruskem a USA v saudském Rijádu
18. února 2025
Kontroverzní schůze v saudském Rijádu se zúčastnili ruská a americká delegace. Ukrajina či jiná evropská země k těmto rozhovorům přizvaná nebyla, s čímž se strhla vlna obav a kritiky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se tak nechal opakovaně slyšet, že jeho země, která se už tři roky brání ruské agresi, nemůže uznat jakékoliv dohody "o nás bez nás". Podobný postoj vyjádřila také řada evropských spojenců.
Washingtonská administrativa chce ale podle svých dosavadních vyjádření válku ukončit i za cenu ukrajinských ústupků, ať už jde o vstup země do NATO či získání zpět veškerého okupovaného území. Také dodali, že všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí. Jmenovali přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu.
Rusko je údajně ochotno zapojit se vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Vstup Ukrajiny do Evropské unie je podle Moskvy suverénním právem Kyjeva, odlišný postoj ale zastává Moskva k otázkám týkajících se vojenských aliancí. Moskva už dříve podmínila ukončení války tím, že se Kyjev zřekne ambicí vstoupit do Severoatlantické aliance a také se - kromě Krymu - vzdá i čtyř regionů, které částečně okupují ruská vojska a které Putin prohlásil za připojené k Rusku. Kyjev to dříve odmítl jako kapitulaci. Případnou dohodu s Ruskem podmínil získáním bezpečnostních záruk, které by Rusko odradily od další agrese v budoucnu.
Šéf Kremlu, který je u moci čtvrt století navíc tvrdí, že Zelenskyj je v úřadu nelegitimně, protože v něm zůstává nad rámec svého mandátu a nemá pravomoc podepisovat dokumenty. Pětileté funkční období Zelenského vypršelo loni v květnu. Ukrajinské zákony však zakazují uspořádání voleb v době válečného stavu, který země vyhlásila poté, co ji Rusko na Putinův příkaz v roce 2022 napadlo.
Diskutovalo se i o budoucí schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Termín schůzky ale nebyl stanoven.
Jak to bude dál?
Zatím to vypadá, že případné ukončení války na Ukrajině bude probíhat na několika jednáních paralelně. Například další kolo rusko-amerických jednání je plánováno na 25. února opět v Rijádu. Mluvilo se i o případném osobním setkání Donalda Trumpa a Vladimíra Putina, to ale bude reálné až po dosažení pokroku v jednáních o míru na Ukrajině.
Evropská unie a Ukrajina však nadále trvají na tom, že by měly být součástí těchto jednání. V reakci na to svolává francouzský prezident Emanuel Makron druhý krizový summit v Paříží, a to ve středu.