Naše generace pociťuje silný tlak od svého okolí. Ale jsme na tom jinak než naši rodiče, když byli v našem věku? A je teď toho tlaku prostě víc? Pojďme si to projít.👇
„Studuj, pracuj, mysli na budoucnost, vydělávej, ale nezapomeň se občas uvolnit, takhle mladý*á budeš jen jednou. Užívej si, ale ne moc, musíš přece šetřit. Už bys měl*a vědět, co chceš v životě dělat, ale nespěchej, máš přece celý život před sebou. Rozvíjej sebe, raduj se, že jsi single, ale nepřeháněj to, protože pokud chceš někdy rodinu, už by to pomalu chtělo partnera.“
Mít možnost levně vycestovat, navazovat kontakty s kýmkoli on-line, vybírat si z nekonečné řady produktů a mít tolik možností, jak se bavit, vede k rozhodovací paralýze. Výzkumy ukazují, že čím více možností člověk má, tím obtížnější je pro něj rozhodnutí učinit, což může vést až k úplné neschopnosti volbu provést.
Meta-analýza 99 studií ukázala, že čím více máme možností na výběr, tím méně jsme pak spokojeni s tím, co si vybereme a často nás to vede k prokrastinaci a odkládání rozhodnutí.
Overload zažíváme také v každodenním přísunu informací. Množství obsahu, který denní konzumujeme, může snadno přesáhnout naši kognitivní kapacitu. V takovém případě může následovat únava, úzkosti a v krajních případech i poruchy spánku. Ve výsledku se pak mladí lidé ve vyšší míře zprávám raději vyhýbají.
Zásadní vliv má i to, jak se prezentujeme na sociálních sítích. Platformy, na kterých jsme všichni, nám poskytují prostor pro experimentování s různými aspekty naší identity, což může vést k hlubšímu sebepoznání, ale můžeme také snadno dojít k nejistotě ohledně vlastní autenticity.
Potvrzují to hloubkové rozhovorys teenagery, kteří vyjadřují obavy, aby nebyli „cringe“ a svoji on-line personu stavějí nejen na tom, co je na nich autentické, ale také na tom, co se od nich očekává. Vzniká pak rozpor mezi tím, kdo jsme a jak působíme navenek, což vytváří další tlak.
V ten okamžik je důležité se pozastavit a sám sebe se zeptat: „Je tohle opravdu to, co chci, nebo jen to, co se ode mě očekává?“
Podle průzkumu Pew Research z roku 2022 si 55 % mladých lidí ve věku 18 až 29 let myslí, že je pro dnešní mladé cesta k úspěchu náročnejší, než byla pro jejich rodiče.
Téma duševního zdraví už naštěstí není takové tabu jako dřív. Důkazem je fakt, že stále více lidí otevřeně sdílí své zkušenosti s terapií a návštěva psychologa či psycholožky.
Nejde ale jen o detabuizaci. Terapii nutně potřebujeme. Podle reportu CDC pro rok 2024 se počet sebevražd mezi mladými lidmi ve věku 10-24 let zvýšil v letech 2007-2021 o 62 %.
Mezi mladými také roste míra přetrvávajícího smutku, beznaděje a sebevražedných myšlenek - zejména mezi dospívajícími dívkami. V roce 2021 téměř 3 z 5 dospívajících dívek uvedly, že se cítí trvale smutně nebo beznadějně, což je nejvyšší míra za posledních deset let.
Všechno nejde svalit jen na okolní tlak, čelíme epidemii osamělosti, bezprecedentní klimatické krizi, nemůžeme si dovolit vlastní bydlení a neustále máme na sociálních sítích před očima naše vrstevníky, kteří uspěli.
Za rok 2024 se v Česku narodilo téměř 84 a půl tisíce dětí, což je v naší zemi historické minimum. Starší ročníky generace Z se přitom dostávají do věku, kdy by mohly, a podle mnohých i měly, mít samy děti. Pro mnoho mladých je však mít děti nepředstavitelné. Některými z důvodů jsou zvyšující se náklady na život, stav životního prostředí nebo vlastní duševní zdraví.
Nechci mít děti, přijde mi sobecké je přivést do světa, ve kterém se sotva zvládnu postarat sama o sebe.
Od zaměstnání po duševní pohodu až po porodnost dětí - tlaků je všude spousta a gen Z to v životě nemá a nebude mít jednoduché. Yay! Love that for us!
Až se budeš zase cítít, že toho neděláš dost nebo že podléháš všem tlakům a cítíš zoufalství, napiš si na papír věci, které jsi za poslední dobu zvládl*a, co ti udělalo radost nebo za co jsi na sebe pyšný*á.
Mysli na to, že úspěch není lineární. Nauč se přemýšlet v ročních obdobích - některá jsou určena k sázení, jiná ke sklizni, další k odpočinku. Všechna jsou ale nezbytná.