O klimatických změnách se diskutuje už nějakou dobu. O čem se mluví méně, jsou způsoby, jak zmírnit dopady zejména rostoucích teplot. Pět návrhů, jak tyto dopady snížit nedávno představili vědci Mezivládního panelu pro OSN.
Vědci při OSN uvedli, že aby se zabránilo rychlému a nebezpečnému oteplování, je třeba, aby emise uhlíku dosáhly vrcholných hodnot během následujících tří let a následně začaly rychle klesat. Vědci však upozorňují, že i za tohoto předpokladu bude k udržení nízkých teplot potřeba technologií, které budou stahovat CO2 ze vzduchu.
Tohle je pět klíčových myšlenek, které zpráva obsahuje:
Pokud má být světová úroveň oteplování držena pod 1,5 stupni Celsia, je nutné, aby emise dosáhly vrcholu do roku 2025. Následně je třeba, aby se emise do konce tohoto desetiletí snížily o 43 %. Jak toho dosáhnout? Nejefektivnější způsob je přechod na výrobu energie z udržitelných zdrojů, třeba ze slunce nebo větru.
Válka na Ukrajině však mnoho států donutila k tomu, aby začaly uhlí znovu využívat jako zdroj energie. Jenže je to právě uhlí, které je bohaté na uhlík. Zároveň ale v Evropě panuje alespoň částečná politická shoda na tom, že způsob jak se zbavit závislosti evropských států na Rusku jsou právě obnovitelné zdroje.
I když před několika lety znělo dost bizarně, že by klimatickou krizi mohly vyřešit technologie, dnes už vědci s touto myšlenkou pracují zcela seriózně. A na serióznosti jí přidalo i to, že je tento způsob zmíněn i ve zprávě IPCC. Vědci tvrdí, že nebude možné udržet nízké teploty oteplování, pokud se nevyužije technologií k odstranění uhlíku, například pomocí strojů na filtrování vzduchu.
Tento krok je kritizován ekologickými skupinami a aktivisty, kteří tvrdí, že IPCC vychází až příliš vstříc zemím, které produkují fosilní paliva.
Rozdíl mezi touto zprávou a jejími předchozími verzemi je ten, že byl poskytnut prostor společenským vědám. Ty se zabývají především tím, jak snížit poptávku po energiích v oblastech, jako je bydlení, doprava nebo třeba potraviny. Pokud by se konkrétní návrhy realizovaly, ovlivnilo by to výstavbu či revitalizaci měst, možnosti dopravy se sníženou uhlíkovou stopou či omezení plýtvání jídlem.
Tento krok se může zdát jako ambiciózní, plán je však vypracován konkrétně, a pokud by dostal podporu od jednotlivých vlád, mohl by výrazně pomoci ke zmírnění oteplování.
Jakou roli v tomhle všem hrají finance? Je to poměrně jednoduché. Ke mnoha krokům nechtějí jednotlivé vlády přistoupit, protože se jim zkrátka zdají příliš nákladné. Jejich mínění se však pomalu začíná měnit, protože náklady klimatických a přírodních katastrof jsou ještě vyšší.
IPCC uvádí, že pokud by došlo k jisté transformaci peněz, nemuselo by nás to v budoucnosti stát naši planetu. Vědci tvrdí, že teče pořád příliš mnoho peněz do fosilních paliv a ne do řešení klimatické krize. Pokud by dotace na fosilní paliva nebyly poskytovány, mohly by se emise do roku 2030 snížit o 30 %, uvedl Greenpeace.
Na první pohled by to dávalo smysl – bohatá část společnosti častěji utrácí za cestování včetně soukromých letadel a jejich uhlíková stopa je vysoká. Měli by být tito lidé více ohleduplní a myslet na to, jak přispívají k oteplování naší planety? Rozhodně ano, profesor Patrick Devine-Wright z University of Exeter v tom však vidí ještě jednu příležitost:
Zdroj: BBC