Přihlášení se k heyfomo
Na veřejnost jen v burce a v doprovodu muže. Jak se žije afghánským ženám po roce vlády Tálibánu
Před pár dny to byl rok, co hnutí Tálibán ovládlo Kábul, hlavní město Afghánistánu, a po dvaceti letech se tak v zemi opět chopilo otěží. Jak se v zemi pod vládou Tálibánu žije ženám, kterým byl slíben svobodný život?
Když se vláda hnutí Tálibánu na konci 90. let blížila ke konci, začaly být uvolňovány poměry mimo jiné i pro afghánské ženy, jejichž životy byly podřadné oproti těm mužským. Ženy se do té doby musely halit do burek, na veřejnost směly vycházet jen v doprovodu muže, nesměly studovat ani pracovat a za jakékoliv porušení pravidel jim hrozily přísné fyzické tresty.
Tálibán se před rokem, 15. srpna 2021, do Afghánistánu navrátil. Poté, co odešla americká a spojenecká vojska, dobylo hnutí hlavní město Kábul a opět se v zemi chopilo moci. Americký prezident Joe Biden si dal jasný cíl – ukončit válku v Afghánistánu. To 16. srpna loňského roku udělal, v zemi se ale rozhořela válka nová – ta mezi Tálibánem a afghánskými ženami.
Kromě toho, že v Afghánistánu upadá životní úroveň a země zažívá ekonomickou krizi, se tam také vede boj o základní lidská práva. Hlavními bojovnicemi jsou ženy, které spolu s návratem Tálibánu přišly o svou svobodu. Od srpna loňského roku totiž hnutí opět zavádí restrikce, které by ženám znemožnily jakkoliv se podílet na společenském životě. A to i přes všechny sliby, že tentokrát budou práva žen respektována.
Afghánky nesmí chodit ani na základní ani na střední školy. Nesmí studovat na univerzitách. Pracovat mohou pouze odděleně od mužů a na veřejnosti musí nosit burky. Pokud chtějí venku pobývat delší dobu, musí je doprovázet jejich muž, otec nebo bratr. To samé platí pro cesty delší než na vzdálenost 72 kilometrů.
Kromě toho, že je afghánským ženám odebírána veškerá lidská svoboda, restrikce zavedené hnutím Tálibán výrazně přispívají k úpadku ekonomiky celé země. V posledních dvaceti letech tvořily až 22 % pracovní síly v Afghánistánu právě ženy. To se ale minulý rok změnilo a momentálně je součástí pracovního trhu jen 15 % žen.
Afghánky se proti výše zmíněným restrikcím ohrazují, a to i přesto, že možností nemají mnoho. Před dvěma týdny vyšlo poprvé po několika měsících do kábulských ulic na 40 žen, které se dožadovaly svých základních práv. Jejich transparenty nesly heslo bread, work and freedom, které se stalo symbolem boje za práva žen v zemi. Tálibán demonstraci sice střelbou do vzduchu potlačil, Afghánky se ale podle všeho ozývat nepřestanou.
