Předseda vlády chce reformu projednávat při dalším zasedání izraelského parlamentu, tedy na přelomu dubna a května.
Izraelem zmítají už od ledna masivní protesty a stávky, které jsou největšími v historii země a kterých se pravidelně účastní statisíce lidí. Jejich hnacím motorem je kontroverzní reforma soudnictví, kterou se snaží prosadit vládní koalice v čele s premiérem Benjaminem Netanjahu. Ta by totiž poskytla vládě úplnou kontrolu nad jmenováním soudců izraelského nejvyššího soudu a zároveň by jí umožnila přehlasovat jakékoliv soudní rozhodnutí prostou parlamentní většinou.
Opoziční politici, demonstranti i stávkaři argumentují, že takový krok by výrazně ohrozil demokracii v zemi a koncentroval důležitou moc do rukou vládní koalice. Izraelský prezident Jicchak Herzog i opoziční poslanci proto premiéra už dříve vyzvali, aby od přijetí soudní reformy ustoupil, což udělal i americký prezident Joe Biden.
Nejvíce ale na problematiku návrhu upozornili samotní občané, kteří v zemi nepřetržitě dávají už od ledna svůj nesouhlas jasně najevo. Na pondělí byla svolána generální stávka, byly pozastaveny odlety z Ben Gurionova mezinárodního letiště i třeba zavřeny pobočky bank. Do ulic vedle toho vyšly desetitisíce lidí s izraelskými vlajkami a demonstrace se konaly v několika městech napříč celou zemí, načež byly potlačeny policií a vodními děly, která na protestující použila.
Benjamin Netanjahu na eskalující dění v ulicích Izraele reagoval projevem, ve kterém oznámil odložení justiční reformy o několik týdnů, do dalšího zasedání parlamentu, takzvaného Knesetu. To se má konat až po konci oslav židovského svátku pesach, tedy na přelomu dubna a května.
Ač jeho rozhodnutí spousta lidí uvítalo a odbory odvolaly dříve naplánované prostesty, někteří organizátoři protivládních akcí uvedli, že budou v protestech pokračovat do té doby, než bude reforma soudnictví zcela odvolána.