Mezinárodní humanitární právo hovoří zcela jasně, i přesto ale páchá Rusko na Ukrajině válečné zločiny.
V souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině, která ve svém plném rozsahu začala vloni v únoru, se čím dál více hovoří o zločinech, kterých se ruská vojska v zemi dopustila a nadále dopouští. Jedná se mimo jiné i o mučení a vraždění civilistů nebo sexuální násilí páchané na ženách. Mezinárodní společenství v čele s Evropskou unií chce nyní vytvořit speciální tribunál pro ruské zločiny, tak, aby byla země dohnána k odpovědnosti za své činy.
Jak uvedla první dáma Ukrajiny v nedávném rozhovoru pro ČT24, i válka má svá pravidla. A právě ta Rusko naprosto ignoruje a skrze páchání válečných zločinů porušuje humanitární právo, které bylo poprvé zavedeno skrze tzv. Ženevské úmluvy. Ty byly sjednány a podepsány na Diplomatické konferenci, konané roku 1949 v Ženevě, a jsou tvořeny úmluvami například o zacházení s válečnými zajatci nebo ochraně civilních osob za války.
Mezinárodní humanitární právo musí dodržovat každý, kdo vede válku, a to jak vládní síly, tak i nestátní ozbrojené skupiny. Pokud jsou pravidla války porušena, má to své důsledky – v ideálním světě. Válečné zločiny bývají dokumentovány a vyšetřovány státy i mezinárodními soudy a jednotlivci pak mohou být za válečné zločiny stíháni.
Pojďme se tedy podívat na deset základních pravidel, která by každá válka měla mít:
Mezinárodní humanitární právo není ve válkách vždy dodržováno, a už vůbec ne v těch, které vede Rusko. Existují jasné důkazy o tom, že Rusko ostřeluje nemocnice i civilní objekty, že ruská vojska na Ukrajině znásilňují ženy a mučí a vraždí civilisty a že ruská armáda se k ukrajinským zajatcům nechová tak, jak by podle humanitárního práva měla. Země Vladimira Putina zkrátka porušuje v podstatě všechna výše zmíněná pravidla, a proto je ustanovení speciálního tribunálu pro ruské zločiny na místě.
Zdroje: International Comittee of the Red Cross, Český červený kříž, Ministerstvo vnitra České republiky, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky