Přihlášení se k heyfomo
Když se NATO rozhodlo v roce 1999 ukončit skrze nálety a bombardování válečný konflikt mezi jugoslávskou armádou pod vedením Srbska a Kosovskou osvobozeneckou armádou, ztratilo Srbsko nad autonomní oblastí Kosovo kontrolu. Necelých deset let poté, v roce 2008, vyhlásilo Kosovo na Srbsku nezávislost , kterou většina zemí Evropské unie uznává.
Srbsko ale nezávislost Kosova neuznává a stále ho považuje za součást svého území. Srbové totiž tvoří asi pět procent z 1,8 milionové kosovské populace. Největší koncentrace Srbů se v Kosovu vyskytuje u jeho severní hranice, kde právě před několika týdny došlo k novému napětí.
Napětí vyvolala na přelomu července a srpna snaha Kosova zavést nová pravidla pro srbské automobilové registrační značky a doklady totožnosti potřebné pro překročení hranic země. Úmysl kosovské vlády tehdy překazila blokáda silnic, kterou v severním Kosovu zorganizovali právě místní Srbové.
Zatímco spor ohledně pohybu srbských občanů přes společnou hranici se koncem srpna podařilo urovnat, otázka registračních značek stále není vyřešená. Vláda v Kosovu dala Srbům na severu země dva měsíce na to, aby začali používat výhradně registrační značky, které vydávají kosovské úřady a které na sobě mají znaky odkazující na nezávislost Kosova.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz napsali v neděli dopis srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučićovi a kosovskému premiérovi Albinu Kurtimu, ve kterém vyzvali k přijetí těžkých rozhodnutí při urovnání srbsko-kosovských sporů. Uvedli, že při současných výzvách je stabilita v evropském regionu klíčová, a oba představitele vybídli k normalizaci společných vztahů.