Happy birthday, Madonna! Shrnujeme nejikoničtější éry v kariéře královny popu

1. Queen of clubs

Abychom mohli porozumět Madonně, její identitě a z ní plynoucího úspěchu, musíme se vrátit do roku 1982, kdy tehdy jako čtyřiadvacetiletá podepsala svůj první record deal a vydala debutový singl Everybody. S nahrávkou obcházela newyorské kluby, kde se neúnavně dožadovala jejího přehrání. Uspěla v legendární Danceterii, kde přesvědčila DJ Marka Kaminse. Ten pustil kazetu, celý klub začal tancovat a z Madonny se doslova přes noc stala hvězda newyorské taneční scény.

Nikdy by se však nestala globální popstar, nebýt jejího třetího singlu Holiday. Ten pro ni byl prvním „zářezem“ na Billboard Hot 100 (vyšplhal se na 16. příčku) a udělal z tehdy ještě obskurní hvězdy undergroundu embryo světové superstar. 

2. Touched for the very first time 

V roce 1984 Madonna vydává singl, který navždy změní hudební svět – Like a Virgin. Píseň, jejíž úspěch by v kontextu tehdejších poměrů nikdo nečekal. Tongue-and-cheek lyrics, slovo „virgin“ přímo v názvu a provokativní videoklip byla kombinace, která by každé ženské umělkyni v té době nejspíše zruinovala kariéru. Na Madonně však bylo něco, co lidi bavilo – image mísící streetwear a glamour, která se stala úborem poloviny teenagerek, a chvílemi až absurdní sebevědomí, se kterým vystupovala. 

V Americe neexistoval nikdo, kdo by Madonnu neznal po odvysílání úplně prvního ročníku MTV Video Music Awards. Ten otevírala právě performance Like a Virgin, na jejímž začátku Madonna ztratila jednu botu. To vyústilo v improvizovanou choreografii, během které se zpěvačce vyhrnuly šaty a její spodní prádlo tak vidělo nejen přes 5000 diváků v sále, ale i zbytek světa. Tehdejší manažer ji poté v zákulisí řekl větu, kterou si během kariéry vyslechla ještě nespočetněkrát: „Tvoje kariéra právě skončila.“

3. Hořící kříže, černý Ježíš a bojkot Vatikánu

Katolická církev a Madonna jsou trochu jako Tom a Jerry – vždy se vzájemně provokovali, vlastně se nemohou vystát, ale zároveň bez sebe nedokážou existovat. A ačkoliv naše oslavenkyně nebyla žádnou oblíbenkyní Vatikánu už od svých začátků, pořádné drama přišlo až s vydáním videoklipu k písni Like a Prayer. 

V něm se objevuje řada křesťanských symbolů a referencí vyobrazených jako stigmata, hořící kříže, které jsou běžně spojovány s Ku Klux Klanem, a Ježíš černé pleti, který se s Madonnou v klipu vyspí. Ačkoliv jde o jeden ze zpěvaččiných nejgeniálnějších vizuálních výtvorů, jehož hlavní pointou je anti-rasistický statement, církev to prostě nerozdýchala. Video bylo zakázáno Vatikánem a tehdejší papež Jan Pavel II. vyzýval zbytek Itálie k bojkotu. I přes kontroverzi, která vyústila až ve zrušení Pepsi kampaně, jež na Like a Prayer stála, měly snahy církve opačný efekt – hudební televize začaly videoklip vysílat v rotaci a Madonna si připsala další N.1 hit.

4. … a pak došlo na sex

Do devadesátých let Madonna přitančila za zvuků jednoho ze svých největších hitů Vogue, jehož ikonický videoklip poprvé dostal stejnojmenný styl tance z newyorských drag ballů do mainstreamu. Zbytek dekády však nebyl pro Madge nijak idealistický. V roce 1992 vydala své páté studiové album Erotica – konceptuální dílo o sexu a lásce, na němž představila své alter-ego, dominatrix Mistress Ditu.

Eroticu však protíná ještě jeden, naprosto zásadní, narativ – epidemie AIDS, kvůli které Madonna – dle svých slov – ztratila většinu svých gay přátel. O nich je, mimo jiné, i track In This Life – R&B balada, jejíž text je jednou z nejosobnějších zpovědí zpěvaččiny kariéry. Za zmínku určitě stojí také to, že Madonna obdržela několik cen za mimořádný přínos léčby HIV/AIDS a je považovaná za zásadní LGBTQ+ aktivistku.

Spolu s albem vyšla i kniha, přímočaře nazvaná Sex, ve které Madonna píše o svých sexuálních fantaziích. To vyústilo v rekordní tržby, absurdní míru kontroverze a bohužel i zastínění Eroticy, která byla prvním albem, se kterým Madge netrhla N.1 spot na Billboard 200 od self-titled debutu. A backlash byl obrovský. Novinové titulky ji přirovnávaly k satanovi. Těžko bys v té době hledal/a někoho, kdo by byl přesvědčený, že Madonna tentokrát nepřestřelila, nepřekročila všechny myslitelné hranice a neodsoudila svou kariéru k zániku. Asi ještě stále nevěděli, s kým mají tu čest.

V roce 1995, po tříleté pauze, během které se léčila z intenzivní vlny nenávisti, vydala Madonna Bedtime Stories – album, které mělo napravit její image. Z něj stojí za zmínku zejména zcela geniální track Human Nature, ve kterém Madge zcela unapologetically zpívá „Did I say something wrong? / Oops, I didn’t know we couldn’t talk about sex“ nebo „And I’m not sorry / It’s human nature / I’m not your bitch don’t hang your shit on me“. ICONIC.

5. Kabala, mateřství, masterpiece

14. října 1996 se Madonně narodilo první dítě – dcera Lourdes Maria Ciccone Leon. Mateřství spolu s nalezením Kabaly (náboženství vycházejícího z židovské mystiky) dalo za vznik jedné z nejzásadnějších desek na poli popu a Madonnině magnum opus – Ray of Light.

Madge byla v polovině devadesátých let mimořádně uznávaná nejen jako performerka a skladatelka, ale konečně i jako zpěvačka, a dokonce i herečka. Měla za sebou hlavní roli ve filmovém zpracování muzikálu Evita, za niž dostala Golden Globe, a nikdy nezpívala lépe než tehdy. To dokazuje právě Ray of Light, Madonnin nadčasový masterpiece.

6. Queen of reinvention 

V roce 2003 Madonna opět odepsala svou kariéru k zániku, když vydala American Life – svůj do té doby největší politický statement a zároveň největší flop. Začaly se ozývat hlasy, že už zestárla, nemá na to a že je irelevantní. 

No, haha, protože v roce 2005 vychází Confessions on the Dancefloor a tehdy sedmačtyřicetiletá Madonna chytá nový dech. Album je návratem k discu, které tehdy bylo mrtvým žánrem. Madge v něm však viděla obrovskou příležitost, zariskovala a udělala to, co vždy uměla nejlépe – přišla s něčím úplně novým, nečekaným a zkrátka dobrým. Prošla svou nejvýraznější reinvention a ve svých skoro padesáti letech všem vytřela zrak. A to je jeden z hlavních důvodů, proč je Madonna takovou ikonou – její věk ji vždy všichni předhazovali, ale ona se jím nenechala jakkoliv brzdit a omezovat, což platí dodnes. Třeba její poslední album Madame X je toho příkladem. 

Všechno, co jsi teď přečetl/a, jsou jen střípky z čtyřicet let trvající kariéry jedné z největších popkulturních ikon všech dob. Kdybych měl popsat všechno, co jsem popsat chtěl, vydalo by to pomalu na knihu, tak ti alespoň doporučím pustit si její proslov na předávání Woman of the Year award. Je parádní. 

Don’t go for second best, besties. And appreciate Madonna while we still have her...