Přihlášení se k heyfomo
Gen Z vs. konspirace. Proč jsme tak naivní a věříme dezinformacím?
Když jsme byli malí (alespoň starší Gen Z a mladší mileniálové) a internet se teprve rozjížděl, naši rodiče nám pořád říkali, ať jsme opatrní a nevěříme všemu, co tam uvidíme. Když ale i „boomeři“ přišli na to, že internet je vlastně fajn, role se trochu obrátily, a teď je na nás, abychom naše rodiče a prarodiče poučovali o online bezpečnosti. Jenže... ve skutečnosti je to právě naše generace, která je lehce zmanipulovatelná a naivní.
Jeden by řekl, že zrovna Gen Z měla nejlepší potenciál a výbavu k odolání všem různým nástrahám - jsme poměrně technicky zdatná generace, víme, že sugar daddies na IG jsou fake, a protože jsme před Netflixem pirátili všechno možné, víme, jak se na internetu pohybovat, a to ani nemluvím o našich Tumblr days, kdy se z nás pomalu stávali programátoři. A to je možná pravda, ale podle několika studií máme mnohem větší problém - přes všechny naše skills totiž nedokážeme rozpoznat realitu od internetové fikce.
„Existuje tzv. digital native mýtus, podle kterého lidé dobře rozumí informacím v online prostředí a ví, jak s nimi naložit, jenom protože vyrostli s digitálními zařízeními. Po výsledcích jsme rychle vystřízlivěli.“
Tradiční média? We don’t know her
Zhruba 3 z 5 zástupců*kyň Gen Z čerpá informace a zprávy ze sociálních médií, a to hlavně z TikToku. Je pravda, že sociální sítě jsou pro spoustu mladých lidí mnohem stravitelnější než Otázky Václava Moravce nebo články z Hospodářek, zatímco je ale u tradičních médií větší pravděpodobnost, že dochází ke kontrole obsahu a zpracovávají ho profesionálové, internet je pořád vcelku nekontrolované prostředí. Zvlášť, pokud se jedná o fakta.
Testovali to například výzkumníci na Stanfordu v roce 2021. Studentstvu předložili fejkové video s titulkem „2016 Democrat Primary Voter Fraud CAUGHT ON TAPE“, ve kterém bylo na bezpečnostní kameře vidět, jak někdo hlasy míchá. Ze 3446 studentů a studentek jenom tři přišli na to, že video je sice reálné, ale pochází z Ruska a s americkými primárkami nemá vůbec nic společného.
Ale není to jenom naše chyba, s nárůstem generativní AI, která se neustále zlepšuje, je to čím dál složitější. Gen Z je navíc poměrně skeptická k politikům, autoritám a institucím, což ji velmi rychle vede do různých konspiračních pipelines. A tyhle pipelines zase krmí umělá inteligence a algoritmy. Začarovaný kruh.
Podle studie od neziskovky Center for Countering Digital Hate souhlasilo 60 % americké Gen Z ve věku 13-17 let s konspiračními teoriemi a číslo se zvedlo na 69 % mezi těmi, kteří na sociálních sítích trávili víc než čtyři hodiny denně. Uff.
Zahide did it better
Asi nejvíc funny not funny aspekt jsou comment sections. Komentáře na sociálních sítích jsou největší cesspool zbytečných, nesprávných informací a unhelpful poznámek, co kdy kdo viděl, a asi nejhorší na tom je, že je používáme jako ultimátní fact-checking.
Často se ale jedná o obyčejné echo chambers, protože algoritmy sociálních sítí krmí jedním typem obsahu lidi, kteří s ním souhlasí a mají na něj stejný názor, ať už obsahuje pravdivé informace nebo totální konspirační dezinfo. Když totiž 1000 lidí souhlasí, že caveman skincare je nejlepší věc, co pro sebe můžeš udělat, těch pár dermatologů prosících, ať se myješ, už je jedno. Sami totiž zapadnou.
Jestli naše vlastní naivita, algoritmy sociálních sítí a AI krmí konspirační teorie a dezinformace, comment sections je ospravedlňují a dávají jim váhu, což by mohl být problém, především, pokud tímto způsobem vyrostou i další generace. Takže lock in, dámy a pánové.
