Po více než roce války v Gaze začalo 19. ledna letošního roku platit očekávané příměří mezi Hamásem a Izraelem. Moc dlouho ale nevydrželo - dva měsíce trvalo, než na Pásmo začaly znovu intenzivně létat rakety. Co se stalo?
Příměří v Gaze bylo skoro až vymodlené a od začátku křehké. Několik dní trvalo, než se lidé vůbec mohli začít vracet do svých zničených domovů a situace se ani později o moc nezlepšila. Začal do ní zasahovat také Donald Trump se svými plány na vysídlení původních obyvatel, než 18. března Izrael definitivně příměří ukončil a začal druhou fázi ofenzívy. Co se v Gaze stalo od té doby?
I přes sílící mezinárodní tlak Izrael s válečnou kampaní nepřestal a už zdevastovanou Gazu začal bombardovat znovu. Krátké příměří bylo podmíněné výměnou podmínkami na obou stranách – primárně ale výměnou zajatců.
Izrael ale bránil volnému přísunu humanitární pomoci do Gazy, nadále prováděl válečné operace na území Gazy a blokoval návrat vnitřně vysídlených obyvatel do jejich domovů. Na základě toho Hamás odkládal propuštění dalších rukojmí, což si Izrael vyložil jako záminku pro obnovení války.
Pokud Hamás nepropustí všechny unesené lidi, v Gaze se otevřou brány pekla a vrazi z Hamásu se setkají se silou IDF, kterou nikdy předtím nepoznali. Nepřestaneme bojovat, dokud se všichni zajatci nevrátí domů a nebudou dosaženy všechny cíle války.
Obnovení války je podle části izraelské společnosti ze strany premiéra Benjamina Netanjahua spíš politický krok. Politická situace v Izraeli totiž není nejstabilnější - premiér čelí jednak vyšetřování z korupce a taky nespokojenosti veřejnosti poté, co odvolal šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin bet Ronena Bara.
Proti Netanjahuovi se staví také členové a členky rodin, jejichž příbuzenstvo je držené Hamásem v Gaze jako zajatci. Podle nich jim při pokračování ve válce hrozí nebezpečí a už by se nemuseli nikdy vrátit domů. Fórum rodin zajatců a pohřešovaných osob v hromadném dopise požadovalo odpověď na to, jakým způsobem chce izraelská vláda zajistit jejich bezpečí. „Proč nebojujete na vyjednáváních? Proč jste odstoupili od dohody, která mohla všechny přivést zpátky domů?“
Útoky nařízené Netanjahuem byly čistě o politice přežití, neměly žádný vojenský význam ani politický cíl.
Při útocích po konci „příměří“ už podle odhadů palestinského Ministerstva zdravotnictví Izraceli zabili zhruba tisícovku civilistů a právě 18. březen byl nejsmrtelnějším dnem od prvních několika týdnů války, s počtem obětí okolo 400.
Izraelská armáda znovu obsadila Netzarimský koridor, skrze který se ke konci ledna Palestinci vraceli na sever do svých zničených domovů. Koridor rozděluje Gazu na dvě poloviny, což z něj dělá strategicky důležité místo nejenom pro kontrolu průtoku obyvatelstva. Palestinci také opět dostali výzvu k povinné evakuaci z míst bojů, takže svoje domovy musí znovu opouštět.
Izraelský ministr obrany se zároveň nechal slyšet, že pokud bude Hamás nadále odmítat propuštění zajatců, Izrael anektuje území v Gaze.
Od teď budou veškerá jednání probíhat pod palbou. Chci vás ujistit: tohle je jenom začátek.
Válečným cílem mají být členové Hamásu, mezi oběťmi se ale nachází stále víc novinářů nebo mezinárodních a zdravotnických pracovníků. Vybombardovaná byla jediná nemocnice v Pásmu Gazy, která se specializuje na léčbu rakoviny a mezi zabitými novináři je například Hossam Shabat, který pracoval pro Al Jazeeru.
Z Gazy se kvůli útokům na zdravotnická střediska stahují i pracovníci Spojených národů, kteří na místě pomáhají - izraelský tank totiž zranil šest z nich a jednoho v útoku zabil.
The World Food Program navíc v pátek uvedl, že jeho zásoby potravin v Pásmu Gazy se v důsledku téměř osmitýdenní izraelské blokády vyčerpaly, čímž skončil hlavní zdroj obživy pro statisíce Palestinců na tomto území. Zásoby by měly dojít v řádu dní.
Přibližně 80 % více než dvoumilionové populace Gazy je podle OSN odkázáno především na charitativní kuchyně, protože ostatní zdroje jsou pod izraelskou blokádou uzavřeny.
Izrael 2. března přerušil přísun veškerých potravin, paliva, léků a dalších zásob do Gazy a o dva týdny později obnovil bombardování a pozemní ofenzivu, čímž narušil dvouměsíční příměří s Hamásem. Cílem těchto kroků je prý vyvinout tlak na Hamás, aby propustil rukojmí, která stále zadržuje. Skupiny na ochranu práv blokádu označují za „taktiku vyhladovění“ a potenciální válečný zločin.