Filmový Jan Žižka tě na test nepřipraví!

Recenzí na filmovou novinku Jan Žižka/Medieval už vyšlo plno. Kritici i fanoušci se tentokrát výjimečně shodli a velkorozpočtový „trhák“ označili spíš za zklamání. Na jednu stranu Žižka nabízí skvělé válečné scény a hezký vizuál. Na tu druhou ale chaotický, několikrát přepsaný scénář, děravý děj, celkem ploché postavy a klišovitou romantickou linku. Pokud jsi chtěl/a do kina zajít alespoň pro zlepšení svých znalostí historie a nahradit učení na test něčím zábavnějším, raději to nezkoušej. Snímek nemá sice za cíl být stoprocentně historicky přesný, ale někdy je tak absurdní, že kdybys z něj u zkoušení chtěl/a čerpat, učitelé by tě asi raději poslali zpátky do lavice. Jak by teda vypadaly některé scény ve skutečnosti?

Čas

Pomineme-li řadu fiktivních postav a událostí, dost zavádějící je časové zasazení a na něj navazující děj. Film se odehrává během roku 1402. Ve filmu hned několikrát zazní možná nejznámější český chorál Ktož jsú boží bojovníci. Problém je, že v tu chvíli ještě vůbec neexistoval! Vznikl až během husitských válek ve 20. letech 15. století. Zápletka se navíc opírá například o snahu Václava IV. (syn Karla IV.) získat titul císaře Svaté říše římské. V roce 1402 ale nejenomže Václav nevlastnil už ani titul římského krále, ale dokonce byl vězněn svým bratrem Zikmundem. Jo a jen tak mimochodem, unesená Kateřina, o které je v podstatě celý film, není víc než fiktivní postava. Je škoda, že film se snaží vyprávět příběh o Janu Žižkovi, a přitom nabízí smyšlenou zápletku, namísto aby ukázal, čím se jednooký generál proslavil doopravdy.

Oblečení

Ve filmu se objevují známé husitské zbraně (palcát) a také například vyhlášená vozová hradba. Jejich použití je tady poměrně realisticky ukázáno. Problém ale nastává u zbroje a oblečení. Zvláštní je například to, že herci nosí jen výjimečně pokrývku hlavy. Ve středověku to byl přitom standard a předchůdce dnešních čepic nosil téměř každý. Snímek je navíc celý stylizovaný do velmi šedých odstínů a většina kostýmů je proto v tmavých (hnědých/černých) barvách. Bohatší vrstva přitom nosila velmi často barevné oblečení, právě aby mohla ukázat svoje postavení.

Ženy

Svoboda názoru a možnost volby u žen byla ve středověku bohužel naprostým nesmyslem. Přestože urozené ženy jako třeba unesená Kateřina měly jiné postavení, a tím pádem také jiné povinnosti a o něco větší práva, chování Kateřiny je však z tehdejšího pohledu nepřípustné. Nereálná je tak například scéna, kdy tvrdí, že ji rodiče nechali vybrat si manžela srdcem. To bylo samozřejmě nemožné. O osudu urozených dětí rozhodovali právě rodiče (často už krátce po narození dítěte), kteří se ho snažili provdat co nejvýhodněji (tzv. sňatková politika). Žena jako taková měla ve středověku jasně dané místo. Jejím úkolem bylo v první řadě plodit děti a starat se o domácnost. Vstávala jako první brzy ráno a spát chodila jako poslední až v noci. Z křesťanského hlediska byla žena nositelkou prvotního hříchu, což vychází z biblického příběhu o vyhnání Adama a Evy z ráje. To ovlivňovalo postavení ženy v evropské společnosti, která byla přísně patriarchální.

Pokud tě zajímá podrobnější rozbor filmové novinky, rozhodně doporučujeme podcast Přepište dějiny!